Fresky v římských katakombách vyobrazují podle některých ženy-kněžky. | foto: AP

Fresky rozpoutaly debatu o kněžkách. Smyšlená legenda, zní z Vatikánu

  • 196
Znovuotevření labyrintu v římských katakombách vyvolalo debatu nad ženami-kněžkami v raném křesťanství. Různé ženské zájmové skupiny říkají, že fresky na stěnách katakomb Priscilla jsou důkazem toho, že v dávných dobách zastávaly pozici kněžek. Vatikán tyto domněnky odmítá a mluví o smyšlené legendě.

Dvě místnosti katakomb jsou zdrojem živých debat dlouhodobě. Nyní se opět rozvířily po rekonstrukci a důkladnějším čištění stěn, informuje server BBC.

V první místnosti se nachází obraz zástupkyně něžného pohlaví s otevřenou náručí, což si někteří vysvětlují jako vedení mše. Tvrdí, že má na sobě stejný oděv jako nosívali kněží. V druhém pokoji vyobrazuje freska sedící skupinu žen s nataženýma rukama u stolu a oslavující hostinu.

Organizace podporující ženské kněžství (například Konference ženského svěcení nebo Asociace římskokatolických kněžek) tvrdí, že tyto dva výjevy jsou jasným důkazem. Vatikán však domněnku odmítl a označil ji za smyšlenou legendu.

"Freska zobrazuje zemřelou ženu v ráji. Na druhém obraze vidíme ženy během smuteční hostiny," odmítá jiné vysvětlení člen vatikánské archeologické komise Fabrizio Bisconti. Vatikán totiž omezuje kněžství pouze na muže a učí, že ženy nemohou být kněžkami, protože Ježíš si je nevybíral mezi své apoštoly.

Katakomby byly objeveny v 16. století a proslavily se nejstarším známým ztvárněním obrazu Madonny s dítětem, které vzniklo pravděpodobně mezi roky 230 až 240 našeho letopočtu. Postaveny byly původně jako křesťanské pohřebiště mezi 2. a 5. stoletím a rozkládají se v délce 13 kilometrů hned na několika úrovních.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video