Výbuchy všude kolem. Tanky na závěr cvičné mobilizace pálily ostrými

  • 111
Rána za ránou, vybuchující granáty i střely. Obzor se halí do hustého dýmu. Do protiútoku vyráží tucet tanků a nepřítele vytlačuje. Tak ve vojenském prostoru Libavá vrcholí výjimečné cvičení "Mobilizace 2017". Po boku profesionálních vojáků totiž v tancích i obrněncích pálí ostrými i příslušníci Aktivních záloh.

Ostré bojové střelby na Libavé byly pomyslným vrcholem cvičné mobilizace, při níž armáda poprvé po dlouhé době zkusila svolat záložníky, vystrojit je a doplnit jimi profesionální bojovou jednotku. Zatím jen u jediného útvaru, 73. tankového praporu v Přáslavicích.

Ta má totiž dlouhá léta velmi dobře fungující a v české armádě unikátní tankovou jednotku záložníků. „Pro nás je to něco nového, vyšší level. Cvičíme společně s profíkama,“ konstatoval velitel záložních tankistů Milan Mojžíš.

Fotografie

Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...
Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...

Po vyhlášení mobilizace jeho muži přijeli na základnu do Přáslavic, dostali výstroj a byli rozděleni do jednotlivých částí regulérního tankového praporu. Ze čtyřicetičlenné jednotky jich na cvičení přicestovalo 34.

„Prakticky v každé osádce tanku jsou kromě profesionálů i záložníci a to na různých pozicích, od střelců, přes řidiče až po velitele,“ uvedl velitel 73. tankového praporu Ján Kerdík.

Během uplynulých dní společně s profesionály zkoušeli přechod na vyšší stupně bojové pohotovosti. Šlo o to, aby si předávali zkušenosti a od profíků získali určité drily, které mají ze své každodenní práce. „Cílem bylo se perfektně sehrát tak, aby mohl být prapor v případě potřeby bez problémů doplněn o svou první zálohu do bojových počtů,“ řekl Mojžíš s tím, že podle reakcí se to povedlo. „Zapadli dobře,“ dodal.

Do protiúderu se vrhlo 13 tanků a přes 300 vojáků

Závěrečné ostré bojové střelby pak už byly jen jakýmsi pomyslným vrcholem. Ale skutečně nevídaným. Do protiúderu proti fiktivnímu nepříteli se v hlavní části zapojilo přes 300 vojáků, hned 13 tanků, několik pásových obrněnců BVP-2, ale i minomety či pěchota.

Vojenská mobilizace

  • Mobilizaci či mimořádné odvody na návrh vlády nařizuje prezident.
  • Má tři stupně bojové připravenosti - mírový stav, ohrožení státu a válečný stav.
  • V míru se armáda spoléhá jen na profesionální vojáky a přibírá pouze dobrovolníky a členy aktivních záloh. Ve skladech má mít připravenu výzbroj a výstroj pro další tisíce vojáků pro případ mobilizace.
  • Ta by mohla být vyhlášena v případě ohrožení státu. Upraven může být v tomto případě státní rozpočet tak, aby Česká republika mohla významně posílit armádu. Při ohrožení začnou platit povinné odvody bojeschopných mužů. Proti "odvedení či neodvedení" se ale bude možné odvolat. Mezi povolanými armáda bude vybírat na pozice, které bude potřebovat obsadit.
  • Při válečném stavu přejde země na takzvaný krizový rozpočet a bude vyhlášena všeobecná mobilizace a povinné odvody. Podle situace pak mohou být do zbraně povolání další vojáci ze zálohy a mohou vznikat zcela nové jednotky.

„Mám velice dobrý pocit. Celý týden jsme fungovali vlastně jako profesionálové,“ popsal své bezprostřední dojmy jeden ze záložníků Jaroslav Novák. Jako řidič tanku si pochvaloval především rady, jak se čtyřicetitunový kolos chová v různě těžkém terénu vojenského cvičiště.

V Aktivních zálohách je asi pět let. Stejně jako pro jeho kolegy je i pro něj dobrovolná služba u armády koníčkem a ctí. Muže různého věku a různorodých profesí prý spojuje i touha po nevšedních zážitcích ve vojenské uniformě a také pocit zodpovědnosti k vlasti. Na jaře a na podzim proto vždy na týden odejdou od práce a od rodin na cvičení.

Postupy pro případ mobilizace armáda po dlouhé době poprvé vyzkoušela loni a to poprvé od roku 1989. Tehdy však šlo jen o administrativní procedury. Tentokrát proběhlo vše, jako v případě skutečné mobilizace. Od povolání skutečných osob, záložníků až po přijetí například civilních nákladních automobilů.

Podle velitele 7. mechanizované brigády Pavla Lipky si armáda ověřila, že je schopná přijmout mobilizované zálohy a ve velice krátké době provést základní bojové stmelení.

„Myslím, že je to trend, ve kterém chceme pokračovat i v dalších letech. Především se zaměřit na aktivní záložníky, kteří jsou schopní během roku přijet, učit se svou odbornost a zdokonalovat se a pak během takovýchto cvičení působit jako zcela organická součást jednotky,“ konstatoval.

Současný systém Aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů Aktivní zálohy.

Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích pak vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary Aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil.

Zájemci o členství v aktivních zálohách musejí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem. Do aktivních záloh mohou vstoupit lidé od 18 do 57 let, smlouvy jsou podepisovány na tři roky.

, natoaktual.cz

Video