Navzdory rozdílným stanoviskům psychologů však velcí výrobci digitálních tvorů předpovídají tomuto novému odvětví zábavního průmyslu slibnou budoucnost. V tom je utvrzuje značný zájem o dosud prodávané výrobky.
Kuřecí průkopník z Japonska
Prvním masově rozšířeným digitálním mazlíčkem se stalo kuře Tamagoči japonské firmy Bandai. S jeho příchodem vypukla ve východní Asii vlna zájmu o podobné hračky a také na našem trhu je k dostání řada replik tohoto přístoje. Tamagoči má podobu plastového vajíčka s obrazovkou a třemi ovládacími tlačítky. Na obrazovce žije a vyvíjí se kuře, které majitel musí pravidelně krmit, hrát si s ním a léčit jeho nemoci. Přitom je třeba kontrolovat, jak moc jí či zda netrpí stresem - a podle toho, jak se o něj pečuje, "vyroste" v hodnou nebo zlobivou bytost. Tamagoči se přitom umí o své potřeby přihlásit - pokud hladoví nebo se nudí, projevuje nelibost pískáním. A když si majitel kuře řádně nevychová, může ho dokonce zlobit a obtěžovat zcela bezdůvodně. Přístroj fungující na baterii nelze ani vypnout - člověk například musí nařídit čas v přístroji tak, aby kuře spalo ve stejné době jako on, jinak ho bude pískáním budit.
Zdokonalený digitální život v osobním počítači
Mnohem složitější formu umělého života nabízí britská firma Cyberlife. Umělá zvířátka Norni jsou vytvořena podle biologických vzorů a mají dokonce jednoduchý mozek, který jim umožňuje samostatně vyjadřovat emoce a učit se. Firma Cyberlife už vyrobila tři počítačové programy série Creatures, které je možné zakoupit i u nás v cenách kolem šestnácti set korun. Tyto programy obsahují svět, v němž Norni žijí, a několik digitálních vajíček, ze kterých se líhnou. Chovatel se musí o Norny jednak starat, jednak je může učit například promlouvat jednoduchými větami; zvířátka tak posléze samostatně komentují svět kolem sebe a sdělují si navzájem informace. Vajíčka Nornů obsahují jejich genetický kód - každý Norn je jedinečný a trpělivý majitel je může mezi sebou dokonce záměrně křížit, a šlechtit tak podle svých záměrů. Norn žije několik hodin až dní - pokud o něj majitel patřičně nepečuje, onemocní a umírá dříve.
O domácí roboty prý bude zájem
Jeden z prvních domácích robotů - pes Aibo firmy Sony se i přes vysokou cenu setkal s velkým zájmem kupujících. Byl nabízen prostřednictvím internetu za cenu 2500 USD (téměř 90 tisíc korun) a tři tisíce robotů si v Japonsku zákazníci objednali během dvaceti minut od začátku prodeje. Pejsek Aibo přitom rozhodně nepředstavuje hračku pro malé děti - je nejen drahý, ale také dosti křehký - pohyb jeho končetin je zajišťován osmnácti malými motory. Japonci jsou ovšem v přístupu k podobným novinkám dosti odlišní od Američanů či Evropanů - například Tamagoči se stal v Japonsku téměř mánií a za přístroje z první série sběratelé nabízejí stovky dolarů. Naproti tomu u nás bylo přijetí tohoto domácího mazlíčka nepoměrně chladnější a většina lidí si hračky ani nepovšimla. Originální Tamagoči se prodával za cenu převyšující pět set korun, ale větší zájem byl spíše o jeho levnější repliky, které stály méně než dvě stě korun. Česká republika ovšem z hlediska hlavních výrobců zábavní elektroniky představuje pouze okrajový trh, za nejdůležitější je považováno právě Japonsko. Experti firmy Sony odhadují, že za deset let bude v japonských domácnostech více zábavních robotů než počítačů - v průměru dva až tři na každou rodinu. Umělá zvířata podle nich budou sloužit nejen k zábavě, ale také k monitorování zdravotního stavu starých a nemocných lidí - v případě, že robot zjistí náhlé zhoršení, dokáže prý samostatně pomocí telefonu či internetu přivolat záchrannou službu.
Je libo rybku?
Digitální zvířátko je možné získat i zdarma - firma Hewlett Packard nabízí na svých internetových stránkách ke stažení rybičku MOPy, která plave v počítačovém monitoru jako v akváriu. Rybička vyžaduje pravidelné krmení a podle toho, zda si s ní člověk hraje nebo ne, stává se přátelskou či naopak plachou.
Chytří Norni pracují i pro vojenské letectvo
Technologii umělého života používá společnost Cyberlife nejen k zábavě. Upravila ji totiž také pro potřeby vojenských leteckých simulací - mozek Norna řídí v trenažérech nepřátelské stíhačky - i pro využití ve filmu a průmyslu. Například mnoho filmových trikových scén vytvářejí výkonné počítače a právě mozek Nornů oživuje přirozené pohyby umělých lidí v davových scénách. Tato technologie také umožňuje simulace dopravy nebo zatížení výtahů v projektovaných budovách.