Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tam, kde jsou zakrnělé děti, bude zakrnělý i ekonomický a společenský růst

  16:46aktualizováno  16:46
Nic nebrání dlouhodobému hospodářskému rozvoji země víc než podvyživenost dětí. Když rostoucí tělo nemá dostatek nezbytných vitaminů a živin, škodlivé následky přetrvávají dlouho do dospělosti.

Podvyživená tříletá somálská dívka v centru Lékařů bez hranic v uprchlickém táboře Melka Dida, který leží asi 75 kilometrů od etiopského tábora Dolo Ado. (12. července 2011)

V nízkopříjmových zemích se strava skládá převážně ze škrobů obsažených například v rýži a z luštěnin, jako je hrách, které obsahují velmi málo bílkovin. Ani dítě s plným bříškem tak nemusí nutně dostávat optimálně vyváženou skladbu potravin a vitaminů potřebných pro zdravý fyzický vývoj.

To si vybírá obrovskou daň. Podvyživené děti jsou náchylnější k nemocem. Podle organizace UNICEF existuje u dětí trpících silnou podvýživou 9,5krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na průjmová onemocnění a 6,4krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na zápal plic. Celá jedna třetina preventabilních úmrtí malých dětí po celém světě – až 2,5 milionu případů ročně – je výsledkem nedostatečné výživy.

Zástupy chronicky podvyživených

Celosvětově je každé čtvrté dítě do pěti let věku zakrnělé, což znamená, že u něj chronická podvýživa způsobila vážné a často nezvratné fyzické a kognitivní poškození. V roce 2001 žilo na světě 165 milionů zakrnělých dětí, což se rovná polovině populace Spojených států.

Podvyživený dvouletý Lul Ibrahim se svou matkou čekají na zdravotní pomoc v

Podvyživený dvouletý Lul Ibrahim se svou matkou čekají na zdravotní pomoc v nemocnici v somálském Mogadišu. (13. července 2011)

Zakrnělým dětem dělá často potíže naplnit svůj potenciál ve škole a potažmo i na pracovišti, což snižuje hospodářskou produktivitu a rozvoj. Studie Světové banky zjistila, že podvýživa může jednotlivce připravit až o deset procent jeho potenciálních celoživotních výdělků, což v součtu činí tři procenta HDP dané země.

Chceme-li s tímto problémem bojovat, potřebujeme mnohostranný přístup, který shromáždí veškeré dostupné prostředky na zajištění kvalitní výživy dětí. To začíná u silného vedení v zemích, kde je tento problém akutní. Moje země, Rwanda, sice v posledních deseti letech snížila dětskou úmrtnost o sedmdesát procent, avšak podíl zakrnělých dětí zůstává vysoký – čtyřicet čtyři procent dětí ve věku do pěti let trpí chronickou podvýživou.

Musí nastat revoluce v jídle

Rwandský prezident Paul Kagame inicioval národní nouzový plán, který má vyřešit základní příčiny podvýživy. To znamená nejen rozšířit dostupné zdroje potravin pro děti, ale i poučit rodiny o důležitosti výživné stravy.

V letech 2006 až 2011 jsme například zdvojnásobili rozpočet na zemědělství, rozdělili mezi rodiny s nízkými příjmy přes 2000 krav a rozšířili do celé země dodávky mléka, ovocné sady a zeleninové záhony. Místní zdravotníci ve všech 15 000 rwandských vesnicích, ale i zdravotní sestry ve zdravotnických centrech po celé zemi periodicky měří a váží každé dítě do pěti let věku a odkazují na pomoc ty, které vyhodnotí jako podvyživené nebo ohrožené podvýživou.

Abychom však zajistili, že se toto úsilí zúročí v podobě lepších zdravotních výsledků, potřebujeme vnést revoluci do způsobu, jakým rodiny připravují dětem jídlo. Naše vláda zahájila mohutnou osvětovou kampaň, která má rozšířit chápání důležitosti výživné stravy. Po celé zemi se distribuují letáky s podrobnými informacemi o tom, jaké typy potravin děti potřebují, jak se mají správně vařit a jak je potřebné dodržovat správnou hygienu a výlučně kojit novorozence do šesti měsíců věku. V každé vesnici naučí žena vyškolená v oblasti komunikace rodiny, jak připravovat vyvážená jídla a zajišťovat dětem dostatečnou výživu.

Rwandský prezident Paul Kagame

Rwandský prezident Paul Kagame

Prvních tisíc dní rozhoduje

Poskytovat dítěti správnou výživu v prvních tisíci dnech po narození je obzvláště důležité. Britský lékařský časopis The Lancet vyjmenoval soubor účinných intervencí, jimiž toho lze dosáhnout. Mezi doporučená opatření patří poskytování základních vitaminů a minerálů prostřednictvím obohacených potravin a potravinových doplňků, podpora kojení a výživné doplňkové stravy pro odstavované kojence a léčba silně podvyživených dětí terapeutickými potravinami, jako je speciálně obohacené arašídové máslo.

Stále více lidí se shoduje na potřebě řešit podvýživu celosvětově. Kodaňský konsensus – renomovaný panel ekonomů včetně několika nositelů Nobelovy ceny – loni označil dětskou výživu za nejvyšší prioritu na seznamu efektivních investic, které by zvýšily globální blahobyt.

Podvyživené dítě leží v nemocnici v Mogadišu (10. srpna 2011)

Podvyživené dítě leží v nemocnici v Mogadišu (10. srpna 2011)

V mnoha nízkopříjmových zemích budou tyto investice vyžadovat uzavření partnerských dohod se zahraničními vládami – a vítáme životně důležitou roli, kterou mohou dárcovské programy, humanitární agentury a dobrovolné organizace plnit tím, že budou pracovat v rámci národních plánů. Dalším klíčem k naplnění našeho závazku uspět v boji proti podvýživě bude regionální spolupráce. Pro nás to znamená úzce spolupracovat s našimi sousedy z Východoafrického společenství.

Nestačí, aby obilí bylo levné

Osmého června, těsně před summitem skupiny G-8, bude Velká Británie pořádat summit s názvem Výživou za růst. Vedoucí představitelé bohatých i chudých zemí, nadací, nevládních organizací a soukromého sektoru se sejdou, aby přijali konkrétní závazky investic do výživy. Doufám, že své úsilí vystupňují – a že budou usilovně přemýšlet o tom, jak zajistit, aby všechny sektory ekonomiky v zemích příjemců prosperovaly prostřednictvím místních veřejných zakázek.

Silně podvyživený tříletý Abdihakin Omar v nemocnici Benadir v Mogadišu (21.

Silně podvyživený tříletý Abdihakin Omar v nemocnici Benadir v Mogadišu (21. července 2011)

Pouhé zaplavení trhů levnými obilninami s vysokým objemem kalorií a nízkou nutriční hodnotou chronickou podvýživu nikdy nevyřeší. Zapotřebí je změna myšlení u rozvojových partnerů a také dlouhodobé závazky vybudování trvale udržitelných, diverzifikovaných a spravedlivě rozložených systémů produkce a distribuce potravin. Investice potřebné k dosažení tohoto stavu představují pouhý zlomek celkové dárcovské pomoci nízkopříjmovým a středněpříjmovým zemím, ale v dlouhodobém měřítku by měly obrovský celosvětový dopad na lidský rozvoj.

Veškerá tato snaha – produkce levných a výživných potravin, zajištění jejich dostupnosti na všech místech a osvěta o jejich přípravě – bude nezbytná, mají-li se Rwanda a další země postarat o to, aby děti dostávaly takovou výživu, jakou pro zdravý a plodný život potřebují. Náš úkol skončí teprve ve chvíli, kdy budou mít všechny děti zajištěnou zdravou a vyváženou stravu a kdy budou mít příležitost naplno využít svůj potenciál.

Agnes Binagwahoová, ministryně zdravotnictví Rwandy

Agnes Binagwahoová, ministryně zdravotnictví Rwandy

Agnes Binagwahoová, ministryně zdravotnictví Rwandy, je docentkou Lékařské fakulty Harvardovy univerzity a klinickou profesorkou pediatrie na Lékařské fakultě Geiselových při Dartmouthské univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.



Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.