"Fotím, co se mi líbí," říká Kryštof Vaněk z Holešova. Zdá se vám to jako nijak neobvyklý příběh začínajícího umělce? Pak si uvědomte, že Kryštofovi bylo letos v březnu šest let.
Že má talent, to poznal už v jeho dvou letech profesor z univerzity Trinity College. Rodina byla zrovna v Irsku na dovolené a vůbec poprvé půjčili malému synkovi do ruky fotoaparát.
Kryštof VaněkNarodil se v březnu roku 2006. S rodiči a dvouletou sestrou bydlí v Holešově, kde v září nastoupí do první třídy. První snímky pořídil ve dvou letech v Irsku, jeho talent rodičům potvrdil profesor tamní univerzity Trinity College. Od té doby má za sebou několik tuzemských výstav, momentálně je s rodinou v Irsku, kde pořádá svou první zahraniční výstavu. Ukázky jeho fotografií jsou na krystof.huu.cz. |
"Ten muž si všiml, co Kryštof fotí, a pak nás požádal, jestli se smí na fotky podívat," vzpomíná otec Aleš. "Řekl, že má pro fotografii cit, a radil, abychom ho podporovali." Rodiče se toho drželi a po čase synovi půjčili i rodinnou zrcadlovku. Teď už má svou a maminka je díky tomu mnohem klidnější.
"Jasně, že jsem se bála dát mu to do ruky. Ale je pravda, že je na foťák opatrný. Zatím se nic nestalo," říká Ladislava Vaňková.
A nejen že se nic nestalo, ale kamarádka Kryštofových rodičů, která žije v Irsku, jeho fotografie ukázala lidem z místního fotoklubu. Ti z nich byli tak nadšení, že malému umělci zajistili výstavu.
Malý detailista
Kdo by čekal kluka zahloubaného do sebe, pletl by se. Kryštof je veselý a upovídaný. Ukazuje své fotografie a přesně ví, kterou kde pořídil. "Tahle je z Rusavy, ale to slunko mělo být lepší," říká.
To si totiž tatínek myslel, že není třeba zastavovat cestou, že stejně bude svítit i na Rusavě, a odmítl zastavit. Jenže Kryštof chtěl pořídit snímek právě v tu jednu chvíli a pamatuje si to.
Malý fotograf je velký detailista a jako by se v něm praly dvě rozdílné povahy. "Je odmala velmi živý, neposedný a nespavec. Ale když má činnost, která ho zaujme, dokáže tu pozornost velmi rychle koncentrovat," popisuje máma Ladislava.
Její syn rád staví z lega, kostky stavebnice ale používá, i když promýšlí, jak bude vypadat příští záběr. Třeba když nedávno dělal klubovou fotografii holešovským motorkářům. "Řekli mu, kolik tam bude lidí a kolik motorek. Jenomže pak na focení přišli i se psem a byl problém," podotkl otec.
Kryštof měl totiž promyšlenou kompozici a se psem v ní nepočítal. Den dopředu si z kostek lega a postaviček šmoulů vytvořil plán, jak budou lidé na fotografii rozmístěni.
"Odmítal to vyfotit, že se psem to prostě nejde," dodává s úsměvem otec malého fotografa.
Kryštof se při tom povídání trochu mračí. "A nechtěli si lehnout," dodává okamžitě. Dva šmoulové na jeho plánu totiž leží na zemi před motorkami, lidé na fotografii ale sedí. Nakonec ale fotografie vznikla, Kryštof si nechtěl nechat ujít bouřková mračna.
Ta se totiž objevují na mnoha jeho fotografiích. Fotí prakticky všechno, přírodu i stavby nebo třeba pouliční lampu, na které se mu líbí nějaký detail. "Nebo si hraje venku a najednou zasvítí slunce do stromů a už bere foťák," říká maminka.
Fotí ale i kamarádky ze školky nebo dvouletou sestřičku. Občas jim jen musí názorně předvést, jak se mají tvářit.
Snímky z poslední doby už i sám doladil v počítačovém programu na úpravu fotek. Táta mu na klávesnici počítače nalepil barevné puntíky a přes klávesové zkratky ho naučil zvýraznit pozadí, dodat barvu do černobílé fotky a podobně. Víc mu do toho nemluví.
Po kom talent získal, zatím Vaňkovi nevyřešili. Fotí oba a velmi rádi, maminka už od dětství. Živí je ale jiné profese.
