Také se stydíte za to, že jste Češi?

Pod tíhou strašných událostí v New Yorku a Washingtonu se také na iDNES rozpoutala vášnivá diskuse na toto závažné téma. Nechci se teď vyjadřovat o vlastním vnímání této tragédie, nerad bych si hrál na experta mezinárodních vztahů, který ukazováčkem bez rozpaků ukáže na viníka. Při četbě velké spousty příspěvků přes objektivní, emocionální až po necitlivé, vulgární a xenofobni si kladu otázku, zda malá míra tolerance k jiným názorům a postojům a neumění kultivovaného dialogu je vlastní českému národu.

Ti, kteří se také probírali příspěvky asi tuší, o čem se snažím psát. Doufám (opravdu jsem o tom přesvědčen), že pro drtivou většinu obyvatel našeho státu je teroristický akt činem zlým a odsouzeníhodným.

Proto dokáži pochopit prudké reakce všech, kteří spílají těm, jejichž názory, byť jen částečně, ospravedlňují útok na Spojené státy za jejich mezinárodní politiku, ekonomické praktiky a podobně. Protože s vraždou soudný člověk, který se považuje za součást naší kultury, zkrátka souhlasit nemůže a nesmí.

Přesto jsem přesvědčen, že často nevybíravý slovník, používaný při psaní reakcí na pohoršující příspěvky není tím pravým důkazem kultivovanosti. Přímo mě děsí emocionální reakce na názory, které jsou legitimní a nemají nic společného s tolerancí teroristických akcí.

Pokud totiž napíšu, že podobný akt násilí se dal očekávat, budu napaden, ostouzen a označen těmi najhanlivějšími výrazy. Přitom jsem neprovedl nic horšího, než jsem vyjádřil svůj názor, že v dnešním světě mají Spojené státy, ale třeba také NATO a
jejich členské státy, spoustu nepřátel, často anonymních, které nezaštiťuje žádná vláda či masové hnutí.

Boj takových nepřátel je bezcitný, obtížně předvídatelný a bohužel i urputný. A výsledkem takového boje jsou i události z 11. září. Pokud poukáži na fakt,  že s vysokou pravděpodobností se podobné akce očekávat daly a dokonce i měly a sklidím za to nepřeberné množství nadávek a urážek, pak s naším, myšleno českým, pohledem na diskusi není cosi v pořádku.

To není moje osobní zkušenost, pouze poukazuji na průběh řady diskusních fór v nejrůznějších médiích. Chybí mi tu odstup a důkladná anylýza toho, co nám kdosi chtěl sdělit, až příliš často se setkávám s nepochopením obsahu a myšlenky daného názoru.

Naskakuje mi husí kůže, když čtu :" Stydím se za vás, za vaše názory, za to, že jsem také Čech". Nestydím se za to a nemyslím, že by byla v naší společnosti významná část obyvatel přikyvujících na náraz letadel do TWC.

Je mi ale líto vzájemného urážení, netolerance k názoru jiného a unáhlených závěrů. To je, bohužel, častým jevem v diskusích nás, Čechů.  V tomto směru se
máme ještě co učit a události minulých dnů to v mnohém potvrzují.
            
Tomáš Fajfr
[e-mail]