Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tak vypadá atom

aktualizováno 
Na jaře 1909 začal manchesterský profesor fyziky Ernst Rutherford se svými žáky zkoumat, proč se paprsky alfa odchylují od přímé dráhy.
Na jaře 1909 začal manchesterský profesor fyziky Ernst Rutherford se svými žáky zkoumat, proč se paprsky alfa odchylují od přímé dráhy. Dělal to tak, že těmto letícím jádrům helia nastavoval do cesty tenké zlaté fólie. Výsledek ho šokoval. Podletehdejších představ totiž atom byl útvar v celém svém objemu v podstatě stejnorodý. Stejně tak homogenní tedy musely být látky z atomů složené, včetně zlata. Částice alfy by pak měly při průletu fólií zahýbat všechny více či méně shodně. Ve skutečnosti jich většina proletěla rovně, část se různě vychýlila a trošička se dokonce vrátila zpátky! "Bylo to neuvěřitelné skoro tak, jako kdyby někdo vystřelil patnáctipalcový granát proti listu hedvábného papíru a ten granát se vrátil a zasáhl jeho samého," divil se Rutherford. Trvalo skoro půldruhého roku, než tomu přišel na kloub. Ráno poslední pondělí před Štědrým dnem 1910 vstoupil do laboratoře s oznámením: "Už vím, jak vypadá atom!" Atom a la Rutherford obsahuje rozměrově nepatrné, zato velmi hmotné jádro a kolem něj obíhají lehounké elektrony podobně jako planety kolem Slunce. Tím se vysvětlovalo chování alfa částic: Když některá částice přímo zasáhla jádro atomu, odrazila se od něj. Většina částic však proletěla v prostupné "prázdnotě" kolem jádra. Planetární model atomu sice vyhovoval praxi, zato odporoval osvědčené teorii pohybu elektrického náboje. Rozpor odstranil roku 1912 dánský fyzik Niels Bohr pomocí kvantové teorie. Ale o tom jindy.

Setkání s mořským hadem

Na stvoření s dlouhým krkem, malou hlavou a plachtě podobným záhybem na hřbetě narazila posádka jachty Valhalla v Atlantiku 17. prosince 1905. Tím se potvrdily zprávy o bájných tvorech vodních i suchozemských, které jsou stejně četné jako nesmrtelné. Korunu tomuto pozorování dodává fakt, že Valhalla byla výzkumná loď a mezi očitými svědky žasli i dva zoologové! O tom, že navzdory usilovnému ničení živočišných druhů má ještě naše planeta pár tajemství, svědčí i zatím poslední vyšší živočich - objevili ho ve Vietnamu roku 1997. Opravdu poslední? Těžko.

I ty, chemie?

Dusivý chlor jako moderní bojový prostředek poprvé užili němečtí generálové v zákopech první světové války v dubnu 1915 - jeho oběti se počítaly na desetitisíce. Maršálům se přesto zdál příliš "slabý". Proto nasadili 19. prosince 1915 v západní Belgii bojovou látku ještě (údajně dokonce osmnáctkrát) dusivější - fosgen. Je to vůbec první plyn vyráběný speciálně pro vražedné účely. A pro úplnost: v létě 1917 došlo i na další chemický prostředek - zpuchýřující yperit. Všechny použilo jako první Německo. Podle jedné ze střízlivějších statistik bylo za první světové války zasaženo chemickými zbraněmi 1,3 milionu osob, 91 000 z nich zemřelo; ostatní odhady jsou vyšší.

Otec chirurgie

20. prosince 1590 v Paříži zemřel zakladatel moderní chirurgie Ambroise Paré (narozený 1510). Během svého dobrodružného, střídavě civilního a vojenského života, pozdvihl chirurgii od lazebnického melouchu k medicínskému oboru. Paré první přestal vypalovat střelné rány vařicím olejem a při operacích - tehdy hlavně amputacích - začal cévy podvazovat. Před tím se zaškvařovaly rozpáleným železem. Vynalezl i řadu operačních nástrojů a navrhl důmyslné protézy. Díky němu se také při operacích kýly u mužů upustilo od zbytečné kastrace.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.