POLICIE HO UŽ NECHRÁNÍ A TAK MÁ STRACH. Michael Kliment se bojí o život a snaží se vypadat jinak než před lety.

POLICIE HO UŽ NECHRÁNÍ A TAK MÁ STRACH. Michael Kliment se bojí o život a snaží se vypadat jinak než před lety. | foto: archiv MF DNES

Tajný svědek proti mafii se bojí o život: Vím, jak se tu vraždilo

  • 2
Michael Kliment dlouho fungoval jako utajený policejní svědek z prostředí organizovaného zločinu. Svědčil třeba proti fotbalovému bossovi Starkovi. Když přišel o policejní ochranu, ozval se MF DNES. Ta jeho svědectví zveřejnila až po dvou letech. Je to nejdéle připravovaná reportáž v historii redakce.

"Jmenuji se Michael Kliment. A řadu let jsem se pohyboval v prostředí organizovaného zločinu. Před pár dny mě policie pustila z programu na ochranu svědků. Vím toho hodně o zdejším podsvětí a jsem ochoten mluvit."

Tím začala nejdéle připravovaná reportáž v historii MF DNES. V létě roku 2008. Klimenta tehdy policie propustila z programu na ochranu svědků. V tomto tajném programu byl déle než rok. Stát ho uděluje jen zcela výjimečně lidem, kteří pomáhají policii rozkrývat zločiny, a přitom jim samým hrozí vražda. Takovým lidem zajišťuje stát život pod jiným jménem, patřičnou ochranu, pobyt v zajištěných bytech a samozřejmě jídlo a "kapesné". Jenže Kliment údajně porušil základní pravidla programu. Pil. Ohrožoval tím nejen sebe (prozrazení své identity), ale i bezpečnost svých ochránců.

Po propuštění neměl kam jít. Bál se o život. Už dvakrát se stal terčem atentátu. Třetí útok nechtěl riskovat. Nakonec se rozhodl, že kontaktuje MF DNES. "Chci, aby se vědělo, co všechno jsem řekl. Chci tím dát najevo, že už víc nevím, a i kdyby mě zabili, ničemu by už nepomohli," řekl.

Rozkryl mafii, stál za zatčením Starky

Příběh mafiánského přeběhlíka, jeho profil a rozhovor

MF DNES se s Klimentem scházela přes půl roku za přísných bezpečnostních opatření. Po sérii rozhovorů si pak další měsíce fakta ověřovala. Kliment se zveřejněním svého příběhu souhlasil pod podmínkou, že ještě celý další rok bude muset MF DNES dodržet informační embargo. On si mezitím najde bezpečné zázemí. Dohodnutý termín vypršel teď – v říjnu 2010.

Kliment byl důležitý svědek hned v několika kauzách. Ale hlavně znal podrobnosti o únosu a zabití Lamberta Krejčíře, otce kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře, jenž později utekl na Seychely a do Jihoafrické republiky.

Svědek pomohl uzavřít kruh nepřímých důkazů

A co bylo pro policii snad ještě důležitější, že jim Michael Kliment odkryl detaily vztahů v podsvětí, kdo byl s kým a proti komu, které nájemné vrahy si která skupina najímala, kde kupovali zbraně a jak se jmenovali jednotliví členové mafiánských rodin v Česku.

Pro detektivy měly jeho informace mnohdy cenu zlata. Pomohly jim uzavřít kruh nepřímých důkazů nebo spojit zdánlivě nesourodé kauzy do jednoho balíku s jasnějším motivem a zřetelnějším pachatelem či zadavatelem vraždy.

"Kliment žil mnoho let v komunitě lidí z podsvětí a musel toho za tu dobu vědět strašně moc. Musel o nich vědět téměř všechno. Jeho výpověď má proto neskutečnou cenu. Jako jeden z mála nám sdělil, co se dělo napříč celým podsvětím. Nebyl to svědek jen pro jednu konkrétní kauzu. Mluvil o všech možných lidech, jejich vazbách, obchodech či vraždách. Jeho informace pak velmi často zapadaly do dalších souvislostí," řekl bývalý náměstek Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Hynek Vlas.

Michael Kliment policii například popsal, jak to bylo s vraždou starožitníka Václava Skály, již měl na svědomí Berdychův gang napojený na některé elitní policisty.

Poskytl cenné informace také k vraždě podnikatele Petra Šebesty, jehož tělo rozstřílené samopalem se našlo v září 2003 v rekreačním středisku Vystrkov.

Usvědčoval ze zločinů člena pražské galerky Karla K., jehož policie podezřívala, že se nechával najímat na násilné akce. Kliment detektivům řekl, kdo stojí za dalšími vraždami a záhadnými únosy lidí, které se dosud neobjasnily. Vysvětlil, kdo v roce 1999 střílel na sponzora ČSSD Ivana Lhotského, kdo v roce 2000 samopalem rozstřílel podnikatele Romana Pjajku, jak podsvětí zlikvidovalo policejního informátora Rudolfa Javornického (2001) nebo jak zemřel nájemný vrah Bohuslav Hájek a kdo zlikvidoval šéfa taxikářské asociace Ivana Hříbala (1998).

Poradce mafie v roli kajícníka

Sám Michael Kliment nebyl žádný ctihodný občan. Před rokem 1989 patřil k vekslácké smetánce. Ještě v době komunismu si odseděl devět let za podvody se starožitnostmi. Po revoluci podnikal. Záhy začal pracovat pro mafii. Stýkal se s tou nejnebezpečnější galerkou. Na sklonku své kariéry pracoval dokonce pro vedení čečenské mafie, která operovala v Česku. Měl u ní výsostné postavení jako takzvaný consigliori čili poradce samotného šéfa – Gilani Alijeva. (Ten byl ještě před dvěma týdny ve vězení za údajný podíl na vraždě řidiče šéfa Sazky a dalších násilnostech v takzvané kauze "vor v zakoně". Teď už je na svobodě, protože soud všechny obžalované osvobodil pro nedostatek důkazů.)

V Itálii, která je proslulá bojem proti mafii, mají pro člověka, který začne spolupracovat s policií, specifický výraz: kajícník.

Michaela Klimenta dovedla k roli kajícníka spíše bezradnost a bezvýchodnost než nějaká touha pomoci dobru nebo snad pokání. Ale i to je vlastně cenné. Ve světě jsou takových případů desítky.

V osmdesátých letech v USA pomohl jeden z mafiánů, Tommas Buscetta, k tomu, že policie nakonec dopadla bosse všech bossů Paula Castellana. Jiný člen mafie, Salvator Gravana, se přiznal k devatenácti vraždám, které spáchal jako příslušník rodiny Carlo Gambino. A aby si zkrátil pobyt ve vězení, svědčil proti svému bossovi Johnu Gottimu, který vraždy zadával. Gotti byl odsouzen na doživotí a Gravana žil pod jiným jménem a ochranou FBI.

MF DNES pracovala na případu Michaela Klimenta dva roky. Celou tu dobu byl Kliment v ohrožení života. A možná ještě je.

O tom, že kontaktoval MF DNES, věděl jen bývalý náměstek Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Hynek Vlas. Ten Klimenta ještě jako řadový detektiv několik let vyšetřoval a byl to on, kdo nakonec doporučil, aby byl zařazen do programu na ochranu svědků.

Vlas v únoru 2008 od policie odešel. A po Klimentově propuštění mu už nemohl nijak pomoci. Od chvíle, kdy Klimenta "převzala" MF DNES, však neměl o jeho pobytu žádné informace ani on. O celém projektu věděli z bezpečnostních důvodů jen tři lidé z redakce MF DNES.

Když se redaktoři MF DNES setkali s Klimentem naposledy, řekl: "Vím, že mě to odtajnění může ohrozit. Ale já jsem ohrožený i tak. Tím, že mě policajti vyždímali jako citron a pak mě vykopli z programu na ulici. S tím si hlavu nedělejte."


Video