Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Platí si Kreml české politiky? Prokázat to půjde těžko, míní expert

  14:54aktualizováno  14:54
Americké tajné služby dostaly za úkol zahájit rozsáhlé vyšetřování kvůli podezření, že se Kremlu daří infiltrovat politické strany v několika evropských zemích a ovlivňovat tam dění a veřejné mínění. Kromě Francie, Nizozemska, Maďarska nebo Rakouska figuruje údajně na seznamu také Česká republika.

Ilustrační foto | foto: Reuters

Americký Kongres pověřil šéfa Národní zpravodajské služby Jamese Clappera, aby tajné služby důkladně prověřily možnost, zda Rusko v posledních deseti letech tajně nefinancovalo některé politické strany v evropských zemích.

Washington má obavy, že Moskva těmito metodami chce rozštěpit evropskou jednotu ohledně budování protiraketové obrany NATO nebo v pokračování tvrdých sankcí vůči Rusku za anexi Krymu a akce na Ukrajině.

Pokyn k rozsáhlému vyšetřování přišel poté, co britští vládní představitelé před několika dny v médiích konstatovali, že „nová studená válka“ je v plném proudu a ruské snahy o ovlivňování politiky v některých evropských zemích jsou daleko hlubší a intenzivnější, než se všeobecně ve zpravodajské komunitě předpokládalo.

„V celé EU jsme svědky alarmujících důkazů o ruských snahách rozpárat strukturu evropské jednoty v řadě zásadních strategických otázek,“ citoval vládní zdroj britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Na seznamu zemí, kde jsou údajně ruské vlivové operace v plném proudu, jmenuje Francii, Nizozemsko, Maďarsko, ale také Rakousko a Českou republiku, která je podle deníku ruskými agenty považována za pomyslnou vstupní bránu do Schengenu.

Americké tajné služby mají prověřovat především ty politické strany a neziskové organizace, které se „snaží podkopávat politickou soudržnost“ a agitovat proti budovanému protiraketovému deštníku NATO nebo plánům na omezení energetické závislosti na Rusku.

Dokazování bude nemožné

„Už někdejší KGB byla proslulá tím, že dokázala ovlivňovat veřejné mínění v západních zemích. Že se to děje stále, si můžeme myslet, ale dokázat to bude asi nemožné,“ konstatoval bezpečnostní poradce a býval šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.

Ruské dezinformace zaplavují Česko a zamlžují pravdu, tvrdí analytička

Konkrétně v Česku patrný rozpor v postojích vůči situaci na Ukrajině nebo situace při zamýšleném vybudování americké radarové základny v Česku podle něj nese rysy toho, že veřejnost byla cíleně dezinformována.

Platí to podle něj i pro loňský průjezd amerického konvoje Českem. Napojení aktivistů, hnutí a stran na ruské tajné služby je ale podle něj nezjistitelné.

„Myslím, že jde ze strany USA o jakýsi demonstrativní krok. Prokázat takové vazby a shromáždit o nich hmatatelné důkazy bude prakticky nemožné. Bylo by naivní si myslet, že peníze putují z účtu ruského vyslanectví. A byl bych opatrný v tvrzeních, že každá firma, která dostane v Česku úvěr od ruské banky je automaticky v hledáčku ruské tajné služby,“ dodal Šándor.

Podezření padá i na šéfa labouristů

Ačkoliv britské vládní zdroje nespecifikovaly, o které strany či subjekty by mohlo jít, všeobecně se předpokládá, že v hledáčku budou nejrůznější krajně pravicová i levicová uskupení.

Deník jmenuje například radikální pravicovou stranu Jobbik v Maďarsku, extremistický Zlatý úsvit v Řecku, Ligu severu v Itálii nebo nacionalistickou populistickou Národní frontu Marine Le Penové ve Francii, která nedávno získala pro financování svých aktivit mnohamilionový úvěr od ruské banky.

Obrana před hybridní válkou? Loajalita a silný stát, tvrdí experti

Mezi podezřelé aktivity mají patřit také velmi úzké vztahy ruských diplomatů na některé politiky v Rakousku a cesty rakouských poslanců na anektovaný Krym. Za příklad ruské vlivové operace je pak považováno rovněž chystané referendum v Nizozemsku k zablokování užších vztahů Evropské unie s Ukrajinou nebo kampaň britského šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna.

Ten se netají snahami o jaderné odzbrojení Británie, znárodnění železnic a energetických společností, srovnáváním politiky USA s akcemi takzvaného Islámského státu nebo označováním stoupenců radikálního palestinského hnutí Hamás a libanonského militantního Hizballáhu za přátele.

Britská média přitom upozorňují na nebývalý prostor, kterého se mu dostává ve vysílání ruské státem financované televizní stanice Russia Today.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.