Vláda navrhla, aby měli operátoři mobilních telefonů povinnost se souhlasem soudu poskytnout tajným službám provozní a lokalizační údaje. (Ilustrační snímek)

Vláda navrhla, aby měli operátoři mobilních telefonů povinnost se souhlasem soudu poskytnout tajným službám provozní a lokalizační údaje. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Tajné služby budou mít nárok na data o vašich hovorech, navrhuje vláda

  • 297
Tajné služby státu, tedy BIS a Vojenské zpravodajství, zřejmě o něco více více uvidí do vašeho soukromí. Vyjít jim vstříc se rozhodla vláda. Navrhla, aby měli operátoři mobilních telefonů povinnost se souhlasem soudu poskytnout tajným službám provozní a lokalizační údaje, tedy informace komu, jak dlouho a odkud jste volal.

Vláda ve středu schválila novelu zákona o elektronických komunikacích, která přístup nejen policie, ale nově i civilní kontrarozvědky a vojenské tajné služby k těmto údajům umožní. Operátoři jako Telefónica, T-Mobile a Vodafone budou mít povinnost data o hovorech půl roku uchovávat.

Ministr vnitra Jan Kubice po jednání vlády řekl, že jde o informace telefonních operátorů a poskytovatelů internetového připojení o tom, kdo, odkud, s kým a jak dlouho komunikoval.

Ústavní soud přitom loni zrušil část zákona o elektronických komunikacích. Podle soudců například nebylo jasné, kdo všechno je oprávněn žádat o provozní a lokalizační údaje, nebyl definován účel, pro nějž je lze žádat a nebyla stanovena jasná pravidla zabezpečení údajů. V závěru roku pak soud zrušil i část trestního řádu. Ústavní soudci označili ustanovení za příliš obecné. Využití údajů by podle soudu mělo být možné jen v případech, kdy není k dispozici šetrnější postup.

Operátoři by data museli vydat na požádání po souhlasu soudu

Operátoři by teď podle vlády měli povinnost na požádání poskytnout informace v souvislosti s trestním řízením policii, státnímu zastupitelství nebo soudům. Rovněž by je měli předat policii, například pro účely pátrání nebo odhalování nebezpečí terorismu, BIS, Vojenskému zpravodajství a České národní bance. Po uplynutí půlroční lhůty mají operátoři údaje zlikvidovat.

Podle novely trestního řádu by bylo možné žádat o provozní a lokalizační údaje v souvislosti s trestním řízením, které je vedeno pro pro úmyslný trestný čin, za nějž hrozí nejméně tříletý trest. Návrh obsahuje i výčet dalších kriminálních činů. Jde například o podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, nebezpečné pronásledování, tedy takzvaný stalking, šíření poplašné zprávy nebo podněcování k trestnému činu.

Příkaz k vydání údajů by měl podle návrhu vydávat předseda senátu, v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce. Takový postup má být možný jen případech, kdy není možné získat informace jiným způsobem.

Novela zavádí i povinnost zpětně informovat lidi, jejichž údaje měla například policie k dispozici, podobně jako je tomu u odposlechů. Policie, státní zastupitelství nebo soud by tak měly podle návrhu učinit po pravomocném skončení případu. Člověk, který informaci o použití jeho údajů obdrží, se bude moci obrátit na Nejvyšší soud, aby přezkoumal, zda byl příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zákonný. Podobně je tomu u odposlechů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video