Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mozek útoků z 11. září držela CIA v Polsku. Za vězení platila miliony

  13:16aktualizováno  13:16
Nejdůležitější postavy teroristických útoků z 11. září věznili a vyslýchali američtí agenti také v Polsku. Podle deníku Washington Post zaplatila CIA 15 milionů dolarů za tajné vězení pro podezřelé atentátníky ve Starých Kiejkutech na severu země. V cele měl pobývat i jeden z hlavních strůjců útoků Chálid Šajch Muhammad.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Chladného dne na začátku roku 2003 přijeli dva agenti FBI vyzvednout na americké velvyslanectví ve Varšavě dvě lepenkové krabice, které ten den přišly diplomatickou poštou z Německa. Uvnitř bylo 15 milionů dolarů v hotovosti.

Tak popisuje deník Washington Post začátek příběhu, který hlavně polským čtenářům způsobil pořádné překvapení. Na jejich území zhruba před deseti lety pobývali hlavní strůjci atentátu, který na začátku tisíciletí změnil celý svět.

Zmiňované peníze, zhruba 300 milionů korun podle současného kurzu, měli Američané připraveny pro své polské kolegy z tajné služby Agencja Wywiadu, kteří spojencům poskytli k užití tajné středisko bývalé polské rozvědky.

Tajná vězení po celém světě

Americká CIA neměla záchytná střediska pouze v Polsku, ale po celém světě.

Vězení Starých Kiejkutech zrušila v září 2003 a vězně přepravila do Rumunska a do Maroka, kde za stavbu nového vězení utratila 20 milionů dolarů, a později do Litvy. Od roku 2006 pak většina hlavních postav al-Káidy byla držena na základně v kubánském Guantánamu.

Informace washingtonského deníku jsou podle polského tisku zřejmě jen "špička ledovce", protože zanedlouho má podrobnou zprávu o tajných operacích CIA v rozsahu 6000 stran zveřejnit výbor Senátu.

Někdejší vězni dokonce u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku žalují Polsko o odškodnění za věznění a mučení, verdikt se čeká letos.

Vilu v areálu obehnaným plotem s ostnatým drátem Američané přebudovali na vězení pro členy al-Káidy podezřelé z terorismu, které nechtěli zadržovat na svém území.

První zajatci přicestovali do nového komplexu v jezerní oblasti na severovýchodě Polska už 5. prosince 2002, tvrdí tajné zdroje Washington Post.

Než Američané postavili z rozpadlého areálu plnohodnotné středisko pro věznění a výslechy, byly podmínky zprvu spartánské. Rekonstrukce probíhala pod americkým velením. Polští důstojníci směli vstoupit jen do jídelny a k vězňům nikdy přístup neměli.

Kdyby se k celám dostali, nejspíše by zjistili, že mezi zajatci pobývali nějakou dobu i nejbližší spolupracovníci Usámy bin-Ládina jako Abú Zubajdá, Abd Rahim Naširi nebo Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, jenž je považován za mozek teroru z 11. září. Všichni měli být vyslýcháni nevybíravými metodami včetně waterboardingu.

Se svolením tehdejšího prezidenta Georgea Bushe lili agenti vězňům na hlavu vodu, aby u nich vyvolali pocit, že se topí. Fackovali a připravovali je o spánek. Muhammad ovšem údajně dlouho vyšetřovatelům odolával a odmítal vypovídat.

Podle pozdějšího prohlášení před tribunálem na základně Guantánamo ho údajně Američané "topili" 183krát. Už si zvykl, že musí vydržet mezi 20 a 40 vteřinami a poté waterboarding pokaždé skončí. Věděl, že ho nemohou zabít.

Chálid Šajch Muhammad po svém zadržení v roce 2003

Chálid Šajch Muhammad po zatčení v roce 2003.

Když za ním přišla na výslech agentka a řekla mu, že o něm ví všechno a že nemá smysl nic zapírat, tak se jen vzpřímil na židli a prohlásil: "Tak proč jste vlastně tady?"

Nakonec se však i Muhammad, jemuž dnes hrozí trest smrti, zlomil. Zdroj amerického deníku tvrdí, že podlehl spánkové deprivaci a stejně jako ostatní prozradil mnoho užitečných informací.

Ačkoliv prezident Barack Obama už dříve označil waterboarding za mučení, bývalý zástupce ředitele CIA Jose Rodriguez tvrdí, že podobné metody vedly k "dramaticky pozitivním výsledkům".

Všechny hlavní figury teroristické sítě al-Káida Američané v září 2006 přemístili na základnu Guantánamo, kde se metoda waterboardingu také využívala. Prezident Obama ukončil program výslechů v roce 2009, přesto je kontroverzní tábor na Kubě stále v provozu. Loni tam začal soud s Šajchem Muhammadem, jemuž za přípravu teroristického útoku, který připravil o život 2973 lidí, hrozí trest smrti.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.