Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Od smrti bin Ládina ke střílení civilistů. Team Six trápí temná minulost

  11:33aktualizováno  11:33
Členové elitní jednotky Navy SEALs Team Six jsou v zámoří považováni za hrdiny. Před lety dokázali najít a zneškodnit Usámu bin Ládina. Historie jednotky však není jen plná chrabrých činů a čestného jednání. Pod tlakem velení a velkého počtu operací vojáci chybují. Výsledkem jsou oběti v řadách civilistů i tajnosti kolem podezřelého vyšetřování.

Od smrti bin Ládina ke střílení civilistů. Team Six trápí temná minulost. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V uplynulých letech členové této jednotky naplánovali a úspěšně vykonali mnoho tajných misí po celém světě. Operovali v nejdrsnějších podmínkách Afghánistánu, Iráku i Somálska. Jejich životy jsou plné práce v přestrojení, odposlouchávání, ale i adrenalinové akce, při které se musí rozhodovat během zlomku sekundy. Většina jejich misí je součástí přísně střežené historie amerických ozbrojených sil. Řeč je o jednotce Navy SEALs Team Six, která v květnu roku 2011 zlikvidovala nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina.

Původně malá úderná jednotka se od vyhlášení boje proti terorismu v roce 2001 rozrostla do celosvětového stroje na lov lidí. Ne náhodou. Bojová taktika Spojených státu se podle vojenských analytiků dávno nezaměřuje na vítězství na bojišti, ale upřednostňuje tichou likvidaci vysoce postavených velitelů a vlivných figur.

Navy SEALs

Navy SEALs, oficiálně United States Navy's Sea, Air, and Land Teams (česky Námořní, vzdušné a pozemní týmy Námořnictva Spojených států amerických), jsou primární vojenský útvar zvláštních sil Námořnictva Spojených států amerických spadající pod Velitelství zvláštní námořní bojové činnosti.

Akronym SEALs je odvozen z anglických slov SEa, Air a Land, která vyjadřují všestrannost a schopnost těchto jednotek provádět za jakýchkoli podmínek vysoce specializované vojenské operace na moři, ve vzduchu i na zemi. V neustávající válce s terorismem jsou tyto jednotky využívány především pro cílené vojenské zásahy a speciální průzkum na nepřátelském území, a dále pro záchranu rukojmích s využitím nekonvenčních metod boje.

Výcvik nových příslušníků je psychicky i fyzicky velmi náročný a je považován za jeden z nejnáročnějších vůbec. Může trvat až 30 měsíců, než člen SEALs dosáhne potřebné fyzické kondice a osvojí si veškeré nezbytné znalosti nutné k jeho nasazení do skutečné bojové mise. Přibližně 75 % zájemců o zařazení k této jednotce proto vzdá výcvik ještě před jeho dokončením. 

Zdroj: Wikipedia

Důležitost jednotky dokládá mimo jiné i fakt, že vše kolem ní je přísně tajné. Nebo by alespoň mělo být. Dokonce ani její název Pentagon nikdy oficiálně nepotvrdil. Se slávou však přišla nechtěná pozornost. S ní vidina peněz a ztráta loajality od bývalých členů, kteří neváhali poodhalit celou řadu tajemství z fungování úderného komanda. S pomocí vládních materiálů a výpovědí armádních zdrojů server New York Times sestavil detailní pohled na historii jednotky. Do čistokrevného hrdinství a armádní cti však má daleko.

Během bojů v Afghánistánu a Iráku se Team Six přeměnil z elitního komanda v regulérní špionskou skupinu. Tým odstřelovačů například běžně prováděl výzvědné operace. Celá jednotka se později stala součástí velké iniciativy CIA s názvem Omega Program. Se širším záběrem přišly stovky nových potenciálních cílů. Komando během několika let podniklo tisíce nebezpečných operací s cílem destabilizovat nepřítele. Nezáleželo na tom, zda se mělo jednat o likvidaci lidí nebo techniky.

Smrt civilistů a utajené vyšetřování

S velkým objemem operací se však začaly do jinak bezchybného válečného stroje vkrádat chyby. Naneštěstí při nich umírali civilisté. V roce 2009 Afghánci a britské velení obvinilo členy jednotky, že při společném zásahu se CIA a afghánskou armádou zabili skupinu mladistvých civilistů. Kontroverze posléze vzbudila velké napětí mezi afghánskou vládou a silami NATO. I zachráněný americký rukojmí později uvedl, že nechápe, proč členové jednotky postříleli všechny jeho věznitele, píše server The Independent.

Usámu jsem poznal rychle, pak to bylo bum, bum, bum, říká střelec

Jakékoli pochyby ohledně působení jednotky však rychle vzaly za své. Velitelství zvláštní námořní bojové činnosti (NAVSPECWARCOM; Naval Special Warfare Command, pozn. red.) zakázalo jakoukoli komunikaci ohledně Navy SEALs Team Six. Veškeré prohřešky zůstávaly ve vyšetřování velitelství a na vyšší posty námořnictva se nedonesly. „Velení zvláštní námořní bojové činnosti vyšetřuje samo sebe, a to je problém,“ myslí si jeden z někdejších vysoce postavených armádních činitelů, který si nepřál být jmenován.

S působením jednotky nechce mít, s trochou nadsázky, nic společného ani americký Kongres. „Je to oblast, o které kongresmani raději nechtějí vědět příliš,“ potvrzuje Harold Koch, někdejší poradce na ministerstvu vnitra, který před lety v armádních otázkách radil i hlavě Spojených států.

„Tým šest“ zažil největší vzestup po útocích z 11. září 2001. George Bush mladší tehdy vyhlásil válku terorismu a bylo potřeba najít účinný nástroj, jak stoupencům nenáviděné al-Káidy zasadit smrtící rány. Jak ukazují dnešní události, nasazení vojsk bylo spíše symbolickým gestem. Elitní komando však slavilo tichý úspěch. Po peněžní injekci od vlády se jednotka rozrostla na 300 vojáků a dalších 1 500 členů podpůrného týmu.

Nejsme všichni velcí a svalnatí, říká člen elitních Navy SEALs

Pro ostřílené členy jednotky se jednalo o velký skok. Od krátkých úderných operací se přesunuli na několik let do Afghánistánu. Podle jednoho z bývalých členů komanda se z nich stali obyčejní „bojoví pěšáci“. Daň platí jednotka dodnes. Za posledních 14 let jí v boji zemřelo více členů než v celé její historii, která sahá až do roku 1980. Opakovaná přepadení, seskoky padákem, šplhání po kopcích a výbuchy nastražených bomb mnoho dalších zanechalo s trvalými následky. Ať už fyzickými, či psychickými.

„Válka není tou krásnou věcí, jak Spojené státy začaly věřit,“ myslí si Britt Slabinski, někdejší člen Navy SEALs Team 6, který zažil boje v Afghánistánu i Iráku. „Je to emocionální. Jeden člověk zabíjí jiného člověka po hodně dlouhou dobu. Probudí to ve vás to nejhorší, zároveň to ale dostane i to nejlepší,“ dodává. O konkrétních činech vojáků z elitních tajných jednotek se přitom veřejnost nedoví téměř nic. Nedostatek ocenění pro vojáky je však tím menším problémem.

Kritika i chvála vytížené jednotky

Kde není dohled, skrývá se prostor pro zahlazování pochybení. Veřejnost ani vysoké armádní velení neví o možných civilních obětech, nikdo nezkoumá ani následky působení jednotky v terénu. Jediné ostřelování z bezpilotního letounu či necitlivý zásah dokáže změnit chod životů stovek lidí. Obzvláště v chudých regionech, jakými jsou Afghánistán, Irák, Sýrie či Jemen.

Fotogalerie

Podle mnohých armádních expertů je také chybou sázet pouze na jednu kartu. Bob Kerrey, bývalý senátor a někdejší člen speciálních jednotek SEALs ve Vietnamu, si myslí, že výkladní skříň amerického námořnictva je v současnosti nadužívána. „Stali se v podstatě horkou linkou pro případ, když někdo něco potřebuje zařídit,“ myslí si Kerrey. Z přetíženosti pak podle něj pramení pochybení.

Velení speciálních operací ve své dokumentaci neuvádí přesný počet operací provedených Navy SEALs Team Six. Píše však, že všechny jeho ozbrojené složky byly „od září 2001 zapojeny do desítek tisíc misí a operací po celém světě a opakovaně prokázaly vysoký standard ozbrojených sil Spojených států“.

Fungování jednotky má i své zastánce. „Pokud chcete, aby tato komanda čas od času prováděla operace, které ohýbají mezinárodní zákony, určitě není vaším cílem, aby se to dostalo na veřejnost,“ myslí si James G. Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO. Navy SEALs Team Six by podle něj měl pokračovat v tajných operacích stranou veřejnosti.

Vzhledem k jeho dosavadním úspěchům se tak bezpochyby stane. Otázkou zůstává, kdy přetížená jednotka zachybuje tak, že už se neschová za své utajení a úspěchy minulosti.

Usáma bin Ládin se ukrýval v luxusní vile:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.