Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poražení nacisté založili tajnou armádu, očekávali občanskou válku

  17:43aktualizováno  17:43
V západním Německu existovala po druhé světové válce tajná organizace nacistických důstojníků, která si kladla za cíl vyhnat Sověty z východní části rozdělené země. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů německé rozvědky. O tajné organizaci věděl i kancléř Konrad Adenauer.

Dobrodruh ve službách Adolfa Hitlera Otto Skorzeny | foto: Profimedia.cz

Tajná armáda byla založena ve Stuttgartu a čítala kolem dvou tisíc bývalých důstojníků wehrmachtu a SS. Jejím hlavním úkolem byla příprava mise na obsazení východního Německa, která by vrátila zemi jeho ztracenou čest, vyplývá z dokumentů německé tajné služby BND.

Vůdci tajné skupiny se stali bývalí nacistický plukovník Albert Schnez a několikrát vyznamenaný důstojník SS Otto Skorzeny, který se proslavil osvobozením italského dikátora Benita Mussoliniho z jeho horského vězení.

Spiklenci se pravidelně scházeli a domlouvali plány, jak se zbaví sovětské nadvlády na východě, cituje z 320strankové složky deník The Times. Spolek nacistů také špehoval levicové politiky a shromažďoval zbraně a dopravní prostředky.

Připravoval se především na případ, že v Německu vypukne občanská válka a bude potřeba mobilizovat obyvatelstvo proti komunistům. V případě konfliktu plánovala organizace naverbovat až 40 tisíc bojovníků. Do jejích řad se začlenili lidé napříč společností včetně podnikatelů, právníků nebo některých starostů.

Adenauer nebyl proti

O tajné armádě, která v Německu vznikla, neměla tušení německá vláda ani okupační správa Britů, Američanů a Francouzů. Její činnost pokračovala i po roce 1949 za zády první demokraticky zvolené vlády kancléře Konrada Adenauera.

Oficiální místa kontaktoval spolek až 24. července 1951, kdy Schnez nabídl své služby Reinhardu Gehlenovi, který stavěl základy nové německé tajné služby. Ten nabídku nepřijal, ale velmi se zajímal o zprávy Schnezových zvědů z východu, například o stav a chování německých zajatců v sovětských lágrech.

Ve stejné době se o organizaci dozvěděl také kancléř Adenauer, přesto skupina pracovala dál. Kancléř sice pověřil Gehlena sledováním akcí "stínové armády", ale nikdy nenařídil její rozpuštění. Schnezova organizace zmizela v propadlišti dějin po roce 1953, kdy se souhlasem Západu vznikl Bundeswehr.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Migranti překračují řeku Inn na rakousko-německé hranici (1. listopadu 2015)
Generální advokát soudu EU navrhl zamítnout žaloby proti uprchlickým kvótám

Generální advokát Soudního dvoru EU Yves Bot navrhl zamítnutí žalob Slovenska a Maďarska na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Mechanismus,...  celý článek

Jedenáctiměsíční Charlie Gard trpící nevyléčitelným syndromem mitochondriálního...
Chceme, aby Charlie zemřel doma, žádají soud rodiče nemocného chlapce

Britští rodiče nevyléčitelně nemocného jedenáctiměsíčního Charlieho Garda se v úterý obrátili na soud s žádostí, aby synovi umožnil zemřít doma. Jejich právník...  celý článek

Kapitol, sídlo amerického Kongresu (8. listopadu 2016)
Američtí poslanci schválili nové sankce proti Rusku, Íránu a KLDR

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý schválila nové sankce vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Opatření musí ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident...  celý článek

Mercedes Třída E 2,0 220d...
Mercedes Třída E 2,0 220d...

r.v. 2016, naj. 10 000 km, diesel
1 021 475 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.