Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poražení nacisté založili tajnou armádu, očekávali občanskou válku

  17:43aktualizováno  17:43
V západním Německu existovala po druhé světové válce tajná organizace nacistických důstojníků, která si kladla za cíl vyhnat Sověty z východní části rozdělené země. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů německé rozvědky. O tajné organizaci věděl i kancléř Konrad Adenauer.

Dobrodruh ve službách Adolfa Hitlera Otto Skorzeny | foto: Profimedia.cz

Tajná armáda byla založena ve Stuttgartu a čítala kolem dvou tisíc bývalých důstojníků wehrmachtu a SS. Jejím hlavním úkolem byla příprava mise na obsazení východního Německa, která by vrátila zemi jeho ztracenou čest, vyplývá z dokumentů německé tajné služby BND.

Vůdci tajné skupiny se stali bývalí nacistický plukovník Albert Schnez a několikrát vyznamenaný důstojník SS Otto Skorzeny, který se proslavil osvobozením italského dikátora Benita Mussoliniho z jeho horského vězení.

Spiklenci se pravidelně scházeli a domlouvali plány, jak se zbaví sovětské nadvlády na východě, cituje z 320strankové složky deník The Times. Spolek nacistů také špehoval levicové politiky a shromažďoval zbraně a dopravní prostředky.

Připravoval se především na případ, že v Německu vypukne občanská válka a bude potřeba mobilizovat obyvatelstvo proti komunistům. V případě konfliktu plánovala organizace naverbovat až 40 tisíc bojovníků. Do jejích řad se začlenili lidé napříč společností včetně podnikatelů, právníků nebo některých starostů.

Adenauer nebyl proti

O tajné armádě, která v Německu vznikla, neměla tušení německá vláda ani okupační správa Britů, Američanů a Francouzů. Její činnost pokračovala i po roce 1949 za zády první demokraticky zvolené vlády kancléře Konrada Adenauera.

Oficiální místa kontaktoval spolek až 24. července 1951, kdy Schnez nabídl své služby Reinhardu Gehlenovi, který stavěl základy nové německé tajné služby. Ten nabídku nepřijal, ale velmi se zajímal o zprávy Schnezových zvědů z východu, například o stav a chování německých zajatců v sovětských lágrech.

Ve stejné době se o organizaci dozvěděl také kancléř Adenauer, přesto skupina pracovala dál. Kancléř sice pověřil Gehlena sledováním akcí "stínové armády", ale nikdy nenařídil její rozpuštění. Schnezova organizace zmizela v propadlišti dějin po roce 1953, kdy se souhlasem Západu vznikl Bundeswehr.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

El Helicoide je dnes sídlem tajné služby SEBID a je obklopen slumy
Věž hrůzy nad Caracasem. Z perly architektury je mučírna tajné policie

Spirálovitá budova El Helicoide měla být ozdobou Caracasu a symbolem pokroku země s největšími zásobami ropy na světě. Odvážná architektonická vize se však...  celý článek

Při útoku kyselinou u obchodního centra ve východním Londýně bylo zraněno šest...
Šest raněných při útoku chemikálií u nákupního centra v Londýně

Šest lidí utrpělo zranění při útoku „škodlivou látkou“ - podle některých médií kyselinou - u obchodního střediska Westfield ve Stratfordu na východě Londýna....  celý článek

Frída je v Mexiku hrdinkou (22. září 2017).
Mexiko má novou hrdinku. Labradorka Frída zachránila už dvanáct lidí

Slovy chvály nešetřil mexický prezident Enrique Peña Nieto na adresu fenky labradorského retrívra Frídy. Ta se stala hitem sociálních sítí díky svému...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.