Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Média vyzradila tajnou základnu bezpilotních letounů USA v Saúdské Arábii

  8:29aktualizováno  8:29
Spojené státy mají v Saúdské Arábii už dva roky tajnou základnu pro bezpilotní letouny. Právě z ní podnikly nálet, při kterém v roce 2011 zahynul v USA narozený šéf jemenské odnože al-Káidy Anvar al-Avlakí.

Americký bezpilotní letoun typu MQ-1 Predator | foto: Reuters

A to byl také důvod, proč tam Spojené státy základnu umístily: bezpilotní letouny mají pomoci v honu na členy al-Káidy v Jemenu, který je v posledních letech jednou z hlavních bašt odnože teroristické sítě, která si říká al-Káida na Arabském poloostrově.

List The Washington Post uvedl, že média o základně vědí už více než rok, ale dodržovala nepsané pravidlo a o její poloze se nezmiňovala. Požádali je prý o to představitelé Bílého domu z obav, že zveřejnění podrobností by ohrozilo boj proti terorismu. Prestižní americký list dále napsal, že přestal zmíněné pravidlo respektovat poté, co se o základně rozhodl informovat The New York Times.

Mise americké armády a americké zpravodajské služby na saúdskoarabském území je politicky i nábožensky velice citlivé téma. Prozrazení tajné letecké základny tak bude nepříjemné hlavně pro Rijád. Konzervativní náboženská elita země se totiž staví ostře proti přítomnosti nemuslimských vojáků, píše BBC.

Zkomplikovat to může také vztahy Saúdské Arábie s vládou v Saná i s jemenskými kmenovými vůdci, kteří kontrolují rozsáhlé části země. A pravděpodobně této informace využijí islámští radikálové k dalšímu štvaní proti USA.

Saúdská Arábie, kde se nacházejí dvě z nejsvětějších měst islámu Mekka a Medina, poskytla USA zázemí už během války v Perském zálivu na počátku 90. let minulého století. A také tehdy to vyvolalo poprask. Od té doby tam pobývalo pět až deset tisíc amerických vojáků, kteří se stáhli teprve v roce 2003.

Al-Káida pak právě jejich přítomnost uvedla jako jeden z důvodů, proč spáchala útok 11. září 2001 na Spojené státy a některé dřívější bombové útoky, jako například atentát na americké ambasády v Keni a Tanzánii v roce 1998.

Bezpilotní letouny jsou v poslední době stále více skloňovaným tématem ve Spojených státech. Před senátní výbor pro zpravodajské služby dnes předstoupí John Brennan, kterého americký prezident Barack Obama navrhl jako nového šéfa CIA.

Brennan je jedním z "otců" programu bezpilotních letounů, a tak se čeká, že se senátoři krom jiného zaměří právě na spory kolem nich. Počet útoků bezpilotních letounů v zahraničí v posledních letech dramaticky vzrostl a USA jsou kvůli tomu kritizovány i proto, že při nich někdy umírají nevinní civilisté.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.