Překonat legendární severozápadní cestu byl po staletí sen mnoha dobrodruhů i obchodníků. Poprvé se to podařilo začátkem minulého století Roaldu Amundsenovi. I tehdy však byla plavba skrze ledové kry obrovsky riskantní.
Teď je cesta konečně volná. Místo radosti je ale slyšet spíš skepsi. "Ledem pokrytá oblast se zcvrkla na zhruba tři miliony kilometrů čtverečních, což je asi o milion méně než bylo předchozí minimum mezi lety 2005 a 2006," uvádí na stránkách agentury Leif Toudal Pedersen.
Počty to nejsou vůbec složité. Satelitní snímky za posledních deset let ukazovaly roční úbytek ledové plochy kolem 100 tisíc kilometrů čtverečních. Skok o celý milion už vědci považují za extrém.
Ledová pokrývka Arktidy totiž platí za jakýsi barometr globálního oteplování. Předchozí vědecké studie upozornily na trvalý celosvětový úbytek lední masy jak na Severním, tak Jižním pólu. Postupně však mizejí i ledovce pokrývající území Grónska, Alp i vrcholek hory Kilimandžáro.
A právě akcelerace tání je podle mnohých předzvěstí budoucího stoupání mořské hladiny. A také katastrofických scénářů pro lidi žijících v nížinách Bangladéše, stejně jako na Floridě nebo v newyorské čtvrti Manhattan. Vedle toho prý přibude i řádění hurikánů a cyklonů.
Otevření trasy signalizuje problémy i jiného druhu. Podle CNN se se dají čekat spory o nároky na vodní cesty mezi Kanadou USA a Evropskou unií.
