Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Existenci yettiho má dokázat věda, domnělé důkazy prověří testy DNA

  21:52aktualizováno  21:52
Švýcarsko-americký vědecký tým má v plánu pomocí testů DNA prozkoumat všechny dosud shromážděné údajné pozůstatky po tajemných lidoopech. Chtějí tak konečně přijít na kloub jedné z nejklasičtějších záhad, tedy existence yettiho, bigfoota a podobných nepopsaných druhů.

Kreslířova představa ukazuje vyhynulé druhy Gigantopithecus a Homo erectus v severním Vietnamu před 1.8 milionu let. Oba by podle některých teorií mohly stát za původem mýtů o tajemných lidoopech. | foto: Profimedia.cz

Přítomnost velkého humanoidního tvora kdesi v lesích či v horách jitří lidskou představivost už odedávna a je společná mnoha národům po celém světě. V Severní Americe mají svého bigfoota či sasquatche, zatímco v Austrálii žije Yowie. Sumatránské džungle obývá tajemný orang pendek a kavkazské a pamírské hory zas ukrývají almasiho. Nejznámější je ale samozřejmě lidoop z Himálaje, sněžný muž neboli yetti.

Krom australské záhady se vždy jedná o tvora lidoopího vzezření, který je větší než člověk. Pohybuje se samostatně či v párech a zanechává za sebou typické obrovské stopy.

Tajemný tvor

Zkazky o tajemných obyvatelích hor či hlubokých lesů pocházejí z bájí a legend původních obyvatel z celého světa. Od devatenáctého století se spolu s průzkumem těžko dostupných oblastí začaly objevovat i první snímky obřích stop, rozmazané fotografie či zrnité videozáběry. Ač drtivá většina z nich byla později prohlášena za podvrh, několik se dodnes nepodařilo plně vysvětlit. Asi nejznámější je videozáznam ze severní Kalifornie z roku 1967. Takzvaný Patterson-Gimlin film ukazuje údajného bigfoota, jak si pomalu kráčí lesem. Kritici postavu na videu označují za člověka v gorilím převleku, což ale nebylo nikdy spolehlivě dokázáno, hlavně pro příliš věrohodný pohyb postavy. Podívat se můžete třeba zde.

V průběhu let nashromážděné materiály z různých částí světa dosud nebyly předmětem dlouhodobého seriozního vědeckého zkoumání. "Je to místo, kde se vědecký zájem setkává s dezinterpretacemi a lidskou vymýšlivostí," popisuje britskému BBC profesor Bryan Sykes z univerzity v Oxfordu.

"Některé materiály už testy DNA prošly, ovšem nyní je chceme provést nejmodernějšími postupy," doplňuje. Právě ty by měly definitivně určit původ domnělých důkazů, jako jsou části chlupů a vlasů a vrhnout světlo na jednu z nejklasičtějších záhad našeho světa.

Krom lákavého výzkumu yettiho se vědci chtějí zabývat i možnými styky mezi jednotlivými druhy rodu Homo. "Za poslední dva roky se například přišlo na to, že se neandrtálci mohli mísit s moderním druhem Homo sapiens. DNA každého Evropana má asi ze dvou až čtyř procent neandrtálský původ," vysvětluje profesor Sykes.

Je yetti potomkem obřího Gigantopitheca?

Výzkum by i mohl potvrdit či vyvrátit teorie, zda některý z pozorovaných humanoidů není (v případě, že by byl skutečný) nějak spřízněný s dnešními lidoopy, jejich vyhynulými předchůdci či právě dokonce předky člověka.

Himálajský yetti či sumatránský orang pendek by totiž mohli být teoretičtí potomci druhu Homo erectus, malého Homo florensis nebo naopak obrovského prehistorického lidoopa Gigantopithecus. Tyto druhy obývaly oblasti jihovýchodní Asie ještě před necelými dvěma miliony let, z paleontologického hlediska tedy poměrně nedávno.

To, že by v extrémně odlehlých místech světa dosud žily velké dosud nepopsané druhy či druhy považované za dávno vyhynulé, není úplně nereálné.

Průzkumy, které se pohybují na hranici kryptozoologie (vědy zabývající se tajemnými a nepopsanými druhy), nemají v širší vědecké obci příliš mnoho příznivců. Skeptici nadšeným vědcům vyčítají hlavně nejistotu nějakých uchopitelných výsledků.

"Na dotazy týkající se přínosu takových výzkumů samozřejmě odpovídám, že nevím," přiznává profesor Sykes, "ale na druhou stranu, pokud to neprozkoumáme, nebudeme nikdy moci s jistotou nic tvrdit."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Léky jsou v Africe k dostání i na trzích. Jejich kvalitu zde však nikdo...
V Africe bují byznys s padělanými léky. Obsahují škrob i nemrznoucí látku

V byznysu s padělanými léky se ročně točí miliardy dolarů. Do oběhu se dostávají hlavně v rozvojových zemích, kde je lidé kupují na trzích. Stále častěji se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.