Tajemství úpadku politických stran

- V poslední době se v mediích objevují různé úvahy o ubývání členské základny v politických stranách. Nikdo však nepátrá po úbytku starých členů a zanedbatelným přírůstkem nových.Příčinou by mohla být nedobrá komunikace centrál s řadovými členy těchto lokálních organizací.Podceňování, či dokonce demonizování členů s odlišným názorem na danou problematiku, bez možnosti demokratické diskuse a společného nalezení řešení pak nutí tyto členy znechuceně odejít.

Stále nevzniká jakási politická kultura ve stranách, která je naprosto běžná v jiných demokratických státech, nést politickou odpovědnost za svá rozhodnutí a v případě prohřešků odstoupit z funkce a uvolnit místo druhým členům a popřípadě jim pomoci předáním zkušeností v dobrém slova smyslu. Místo odstoupení z funkce svaluje takový neschopný politik odpovědnost  na druhé, v případě svých vlastních  morálních prohřešků hraje přechodnou roli mrtvého brouka, když aféra pomine čile se otřepe a zůstává ve funkci dále.

V opačném případě má-li ve vlastní straně horkou půdu pod nohama vystoupí ze strany a kandiduje čile ve straně jiné.Tak se stává,že v poslanecké sněmovně vidíme rok co rok stejné tváře, občas sedící v jiné lavici, nebo pózujících v lavicích senátu.

Uzavřenost této politické rodiny bez možnosti reciklace a vnášení nových myšlenek na naší politickou scénu nutí občana k volební apatii a nechuti  vstupovat do stran, kde platí pouze příspěvky a stává se pouhým statistou ve formě členské základny, ze které se na kandidátky do voleb nevybírá dle schoností a nových myšlenek či postupů, ale dle toho čí jsi přítel a jaké máš známé z vedení strany.

Po vyhraných volbách dochází k mocenské výměně zaměstnanců ve státních funkcích, která zajišťuje vyvoleným z těchto stran výsluní dobře placených míst ve státní správě nebo představensvech či dozorčích radách státních podniků opět nikoli dle svých schopností, ale dle otrocké oddanosti vedení či gremiu strany. Paradoxem je, že tři procenta straníků ovlivňují dění v našem státě bez možnosti růstu dalších osobností a výchovy potencionálních budoucích politiků ve  vlastních řadách. Bohužel naše parlamentní demokracie je založena na stranickém principu, který se postupem času možná změní ve výběr určitých silných osobností  ze všech  sfér a odvětví v našem státě.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video