Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V únoru 1948 padl jen jeden výstřel. Historik odhalil jeho tajemství

  20:05aktualizováno  20:05
V únoru 1948 komunisté dramaticky převzali moc nad tehdejším Československem. Ačkoliv ulice ovládli ozbrojenci, výstřel padl 25. února jen jeden. Jeho tajemství odkryl historik Jaromír Kalus.

Josef Řehounek, jediný zraněný z únorového puče v roce 1948,. | foto: Archiv M. Řehounkové

Je to masový protest: asi dva tisíce studentů vyrážejí z centra Prahy na Hrad. Chtějí mluvit s prezidentem Edvardem Benešem. V kalendáři je datum 25. února 1948. V ulicích Prahy a dalších měst hlídkují ozbrojenci, napětí je cítit všude. Krize vrcholí.

Studenti jsou věrní demokracii. "Už den předtím byla na 25. února svolána schůze studentů do budovy techniky na Karlově náměstí," popisuje historik Jaromír Kalus, který události z února 1948 v Praze přesně zmapoval a nyní na přednášce v Ústavu pro studium totalitních režimů svá nová zjištění veřejnosti představil.

Příběhy 20. století

Byl vězněm v gulagu i dozorcem na Pankráci

Vycházel z nově nalezených archivních dokumentů. Například popsal osud policisty, z jehož samopalu vyšel jediný výstřel "Vítězného února" a zranil do nohy studenta Josefa Řehounka. Ale než k tomu došlo, odehrála se dramatická demonstrace, při níž se studenti pokoušeli proniknout k Pražskému hradu.

Ten však střežili ozbrojenci věrní komunistické straně, kteří zablokovali všechny přístupy. Někteří studenti se snažili dostat na Hradčany přes Strahov, jiní Nerudovou ulicí. Právě tam je však zastavil kordon mužů se samopaly. Šlo o členy asistenční jednotky Prokop.

Mohlo dojít k daleko většímu maléru

Přehradili úzkou ulici a neustoupili ani po vyjednávání se studenty, kteří zpívali hymnu.  Podle Kaluse poté dostali ozbrojenci rozkaz, aby si nabili zbraně. Pak zazněl další rozkaz "Na prsa zbraň!" a muži s nabitými samopaly se snažili studenty z ulice vytlačit.

A pak se to stane. Zazní výstřel. Kulka se odrazí od dláždění a zasáhne Řehounka do pravé nohy. "Samozřejmě, že tehdy mohlo dojít k většímu maléru. Navíc ten typ sovětského samopalu, který měl příslušník SNB, nestřílí jednotlivé projektily, ale jen v dávkách. Je velké štěstí, že zraněných tehdy nebylo daleko víc," říká Kalus.

Historik vypátral jméno nešťastného střelce: byl jím strážmistr František Man, který byl součástí jednotky Prokop. "On nezapíral, říkal, že to byla nešťastná náhoda. Byl sice obviněn, ale pak se dospělo k závěru, že to skutečně byla nešťastná náhoda. Takže potrestán nebyl," říká Kalus.

Postřeleného studenta komunisté pečlivě hlídali

Jenže jeho osud byl zajímavý i po Únoru: příslušník SNB Man totiž později ve službě při pronásledování vězně na útěku zakopl a prostřelil si podbřišek. Skončil s trvalými následky a musel od Bezpečnosti odejít. Následky však měl i student Řehounek. "Volal jeho kamarád, který mu pomohl, že je postřelený a že ho odvezli do nemocnice. Šla jsem okamžitě za jeho otcem a jeli jsme za ním," popisovala dříve MF DNES manželka Milada Řehounková.

KOMENTÁŘ

V Soči se kdysi vraždilo. Jenže v Rusku se o tom nesmí mluvit

V té době byla jeho snoubenkou a v Praze nežila. Student se stal pečlivě hlídaným zajatcem nového režimu. "Pacienti vyprávěli, že sledují, kdo tam k němu chodí," vzpomínala Řehounková. Komunisté se navíc pokusili Řehounkovo zranění bagatelizovat.

Důvod byl jasný: nehodil se jim nikdo, kdo by dosvědčil, že při jejich převratu tekla krev. "Psali v novinách, že byl v nemocnici pár dnů, ale on tam byl dva měsíce," připomínala manželka.

Podle Kaluse studenti při organizování svého protestu počítali s tím, že se na jejich akci nabalí další nespokojenci a spustí tak lavinu odporu. Podobně jako se to studentům podařilo o čtyřicet let později v listopadu 1989. "Kolemjdoucí se tehdy spíše distancovali," připomíná historik Kalus.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.