Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norové otevřeli stoletý tajemný balíček, diamant z Titaniku v něm nebyl

  22:38aktualizováno  22:38
Sto let čekal tajemný balíček v norské vesnici Otta na to, až bude moct být otevřen. U městské rady ho v roce 1912 uložil tehdejší starosta se vzkazem, že zásilku můžou rozbalit až v roce 2012. Lidé očekávali všechno možné, jedním z tipů byl i tajemný diamant z Titaniku, který se ve stejném roce potopil. Nakonec ale objevili jen staré noviny a dopisy.

Záhadný balíček čekal na své otevření sto let. | foto: www.vg.no

Přesně před sto lety tříkilovou zásilku uložil u městské rady tehdejší starosta Otty Johan Nygaard. Obyvatelé městečka nyní spojili otevírání tajemného balíčku s oslavami 400. výročí bitvy o Kringen, kde se střetli Norové se Skoty. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnila i norská princezna Astrid.

Balíček přežil dvě světové války, podle záznamů ho v průběhu let dvakrát málem vyhodili při uklízecích pracích. Na rok 2012 si nakonec počkal v Gudbrandsdalském muzeu.

Historici v balíku podle serveru forbes.com objevili látky v barvách norské vlajky, sešity, noviny, dopisy, kresby, městské dokumenty a další papíry. Mezi novinami se našly také výstřižky z let 1914 až 1919, někdo tedy nejspíš do balíku ještě později něco přidával.

"Čekali jsme, že tam budou nějaké historické dokumenty," řekl televizi Fox News pracovník muzea Kjell Voldheim. "Uvažovali jsme ale také o tom, zda tam není tajemný diamant z Titaniku zvaný Srdce oceánu. Potopil se totiž ve stejném roce, kdy Nygaard balíček sestavoval," vtipkoval Voldheim.

Nynější starosta samosprávy Sel si zase přál, aby se v tajemné zásilce našly nějaké záznamy o podílech na ropných polích. "Obsah balíčku naše finanční problémy nevyřeší. Ale historie bude o něco bohatší," řekl po rozbalení balíku starosta.

Podobný problém řešilo na jaře české Národní muzeum. Zdejší pracovníci se rozhodovali, zda mají otevřít bedny uložené 16. listopadu 1901. Podle popisku mají obsahovat památky po Bohuslavu Jirušovi. On sám nařídil, že se mají otevřít 200 let po jeho smrti. Tedy 16. listopadu 2101 (více o tajemných bednách čtěte zde).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Angela Merkelová
Youtubeři zpovídali Merkelovou. Ptali se jí na feminismus i na Trumpa

Čtyři populární němečtí youtubeři ve středu zpovídali kancléřku Angelu Merkelovou. Interview živě odvysílali na internetu. Merkelová odpovídala například na...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.