ÚTĚK POHANKY Z ČSSDSvé chování nevysvětlil: nechává za sebe mluvit Květu Kočovou, mluvčí ČSSD, strany, z které po údajném nátlaku vystoupil. Kočová tvrdí, že se Pohanka skrývá z bezpečnostních důvodů.
Přes palubu ho hodil i exministr zdravotnictví David Rath, pro kterého byl Pohanka ještě nedávno na ministerstvu pravou rukou.
"Jeho chování je jednoznačně zvláštní. Je řekněme v nějakém podivném psychickém stavu. Teď můžeme jen spekulovat, z jakých důvodů," distancuje se od Pohanky Rath, který je jediný, kdo kromě premiéra Jiřího Paroubka s Pohankou v pátek ve Sněmovně mluvil.
Nevylučuje přitom, že Pohanku skutečně někdo sleduje a vydírá. "Každý člověk je za jistých okolností vydíratelný. Otázka je, jaké prostředky k tomu použijete," připouští Rath.
Je to přitom právě on, kdo Pohankovi letos na jaře pomohl prosadit dvoumiliardový projekt rekonstrukce brněnské nemocnice u svaté Anny, který se jeví jako nejpravděpodobnější důvod Pohankova podivného chování.
Přebírá teď ODS Pohankův byznys?
Megalomanskou akci placenou ze státního rozpočtu, na jejímž konci má v Brně vyrůst lukrativní Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), schválila Paroubkova vláda právě díky úspěšnému lobbování Pohanky.
"Vědělo se, že Pohanka a jeho lidé kvůli tomu obcházeli ministry. Ještě jsme se tehdy s kolegou Pavlem Zářeckým smáli, že za námi si netroufli jen proto, že nepořídí," vybavuje si tehdejší ministryně informatiky Dana Bérová, která pro projekt ruku nezvedla.
V momentě, kdy se vlády ujala ODS, nejprve projekt zkritizovala. "Byly by to špatně vynaložené peníze. Musíme to prověřit," říkal ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Teď už se však megalomanské akce zastává. "My nic nevyšetřujeme. Jen se zajímáme o to, jak bude projekt realizovaný," říká nyní.
Vysvětlením může být osoba prvního náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra z ODS. MF DNES totiž zjistila, že právě Šnajdr se Pohankova projektu účastní od počátku. Jeho jméno stojí pod dokumentem o plánované spolupráci farmaceutické firmy Pfizer (kde tehdy pracoval) s Mezinárodním centrem klinického výzkumu.
"Já to ale nikdy netajil. Žádné peníze do toho naše firma neinvestovala. Byli jsme jen dohodnuti, že až to začne fungovat, budeme spolupracovat. S Pohankou nemám nic společného," tvrdí Šnajdr.
Miliony za testování léků
Jak MF DNES upozornila už v pátek, projekt ICRC není zajímavý jen dvoumiliardovou investicí do přestavby budov.
Podle plánů totiž má zajištěný lukrativní příjem z klinického zkoušení nových léků a léčebných postupů na pacientech.
"Za odzkoušení účinků léku na vzorku 25 pacientů platí firmy tři miliony korun i víc. Právě o tenhle byznys Pohankovi šlo. Chtěli to stáhnout z ostatních nemocnic do Brna," řekl MF DNES zdroj obeznámený s projektem.
"Například v Americe, kde tento byznys kontrolují bezpečnostní složky státu, jsou teď pro testování léků na lidech přísnější pravidla. To kvůli jedné farmaceutické firmě, která zveřejnila jen pozitivní výsledky svých klinických zkoušek a zatajila ty, které vyšly negativně. Byl z toho skandál," prozradila MF DNES úřednice, která pracovala na ministerstvu zdravotnictví v době, kdy se o projektu ICRC rozhodovalo.
Dosud si testováním léků přivydělávají všechny špičkové nemocnice. "Bylo jasné, že výsledkem celého projektu by bylo stažení testování léků z celého Česka do Brna. To byl jeden z argumentů odpůrců projektu, když ho vláda schvalovala," potvrzuje to exministryně Bérová.
Právě kvůli obavám, že by projekt poškodil ostatní nemocnice, přitom Pohanku s jeho nápadem původně ministerstvo zdravotnictví vyhodilo. Tehdy mu ještě vládla ministryně Milada Emmerová. Pohanka jí projekt donesl z titulu své funkce ředitele brněnské nemocnice u svaté Anny.
"Ten materiál se objevil na poradě vedení ministerstva. Zamítli jsme ho, protože šlo o obří peníze, o které by byly kráceny ostatní nemocnice," vybavuje si to tehdejší náměstek Emmerové Petr Sláma.
Pohanka nakonec uspěl, až když ministerstvo převzal David Rath. V dokumentu, který pak Paroubkova vláda schválila, se přímo píše, že veškeré peníze, které v budoucnu Mezinárodní centrum klinického výzkumu vydělá, se budou shromažďovat na speciálním odděleném účtu.
"Počítá se s tím, že dvoumiliardová investice by se vrátila do 15 let," podotkl mluvčí projektu Karel Pluhař. Do státní kasy by se však peníze nevrátily.
