Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Táhneme na Kábul

  0:01aktualizováno  0:01
Pročesávat afghánské hory bude i sto padesát černých baretů z Česka. Každé nasazení vojáků do riskantní mise vyvolává v Evropě vnitropolitické otázky. Stojí ta věc za to, aby francouzští, italští, španělští... čeští vojáci nasadili život?

V tomto případě je odpověď "ano" poměrně lehká. Otázka spíš zní, zda to není málo.

Když Miloš Zeman po 11. září přihlásil zemi do války s terorem, nebyl to jen závazek ústy. Jenže co je přiměřená účast v takové válce?

Kdybychom chtěli masivně nasadit stíhací bombardéry, nepůsobilo by to asi důvěryhodně. Na Američany však nepůsobí důvěryhodně ani druhý extrém úzkostlivá snaha pohybovat se v rámci značně pofidérního mandátu OSN. A hlavně, nezaplést se do bojových akcí.

O tom, že se máme účastnit války proti teroristům, krom komunistů nepochybuje nikdo. Od 11. září se však vedou vášnivé spory o to, jak má naše účast vypadat.

Ty se vystupňovaly, když se schylovalo k válce v Iráku. Většina politiků podpořila spíše Francii a Německo, které odrazovaly Ameriku od útoku na Saddáma.

Václav Havel se naopak na sklonku své prezidentury demonstrativně přihlásil k "jestřábům", když podepsal dopis osmi politiků kritizující appeasement Paříže a Berlína. Jeho nástupce Václav Klaus naopak způsobil téměř diplomatickou roztržku, když před velvyslancem Stapletonem kritizoval Bushovy válečné pohnutky.

Česká politika se po vypuknutí horkých bojů soustředila na to, jak si v té řece zaplavat a nenamočit se. Politici poměrně otevřeně vyjadřovali cynickou myšlenku: Musíme v Iráku být, abychom dostali zakázky.

Ale nesmí nás to moc stát. Výsledkem byl kompromis - viditelné, ale z hlediska vojenské efektivnosti problematické nasazení protichemického praporu a polní nemocnice. (To není kritika statečnosti, obětavosti a výkonu našich lékařů a chemiků, pouze kritika politického zadání.)

Pokud tedy chce být země vážně součástí protiteroristické koalice, je výsadek sto padesáti komandos do Afghánistánu dobrá věc. A to i přes to, že možná půjde o život. S tím musí profesionální voják počítat.

Na druhou stranu však o krk běží teď především v Iráku. Tam se vede hlavní a mimořádně krutá bitva této války. Do tohoto boje se politici zatím neodváží vojáky poslat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.