Tádžická policie uvedla, že v zemi už donutili oholit 13 tisíc mužů. Zákaz nosit dlouhou bradku platí v zemi už více než tři roky. Vláda ho vydala kvůli hrozbě šíření extemistických názorů. Ty podle ní do země zatahují sunnitští radikálové, kteří bojují po boku Talibanu v sousedním Afghánistánu (více čtěte zde).
Kontroverzní nařízení mají podle vlády vykořenit radikalismus v zemi. Trnem v oku jim nejsou jen bradky. Nežádoucí je i tradiční oděv nebo hidžáb. Policisté tak zavřeli na 160 obchodů s tradičním oblečením a podle šéfa policie v jihozápadní provincii Khatlon Bahroma Sharifzoda se také snažili přesvědčit více než 1 700 žen, aby odložily tradiční šátek zakrývající vlasy, píše web al-Džazíra.
V bývalé sovětské republice je převážná většina obyvatel muslimů, jen dvě procenta se hlásí k ruské pravoslavné církvi. Sekulární vláda v zemi hlásá svobodu náboženství a už dlouhou dobu se snaží předcházet rozšíření konzervativních muslimských tradic.
Minulý týden přednesla tádžická poslanecká sněmovna další změny, které by měly zamezit vlivu muslimských tradic. První nařízení se týká omezení v pojmenovávání dětí. V Tádžikistánu se stále do větší obliby dostávají arabská jména, a tak chtějí poslanci v navrhované změně rodinného práva podobná jména zakázat. Podle ministra spravedlnosti Rustama Shohmuroda totiž arabská jména způsobují rozkol v tádžické společnosti.
Jména jako Aiša, Muhammad nebo Abubakr, odkazující k významným postavám islámu, jsou v Tádžikistánu oblíbenou novinkou. V budoucnu tomu však chce vláda zamezit. Státní výbor pro terminologii a jazyk už slíbil, že vydá seznam čtyř tisíc „čistě“ tádžických nebo perských jmen, z nichž si mají nastávající rodiče vybrat, uvádí web Radio Svobodná Evropa.
Kromě jmen se parlament zaměřil i na sňatky mezi příbuznými, které jsou v tamější společnosti vcelku běžnou praxí. Parlament žádá zákaz sňatků mezi pokrevními bratranci a sestřenicemi. Obě nové změny zákona musí ještě schválit horní komora parlamentu a podepsat prezident Emomali Rahmon. Očekává se, že Rahmon, který se v zemi snaží prosazovat sekularismus, bude s oběma změnami souhlasit.
Rahmon je prezidentem Tádžikistánu od roku 1994 a fakticky hlavou státu ještě o dva roky déle. V prosinci dostal od parlamentu celoživotní právní imunitu a spolu s ní titul „Lídr národa“ a „zakladatel jednoty Tádžikistánu a míru“.
Země s více než sedmi miliony obyvatel balancuje na hraně chudoby od rozpadu Sovětského svazu. I když se politické vazby s Moskvou přetrhly před skoro čtvrt stoletím, ekonomicky je Tádžikistán na Rusku stále silně závislý.
