O Romech v Rusku mluví s nezdolným optimismem a opakuje, že Rusové se k nim většinou chovali lépe než v jiných zemích Evropy. "Patříme sem a nikdo by nám nikdy neřekl, že jsme přivandrovalci," říká Višněvskij, opírá se o mohutný stůl v prostorném moskevském bytě a rozvážně míchá cukr v hrnku s kávou.
"Hodně lidí to překvapí, ale v soužití Rusů a Romů nikdy nebyly problémy. Žijeme pospolu odnepaměti. Bůhví, kdo tady vlastně byl dříve," směje se.
Mluví rozvážně, rád a hlasitě se směje a s gustem vypráví historky o svých předcích kočovnících, kteří před válkou žili v Maďarsku a poté na Ukrajině, o "bohatýrských" dobách, kdy s kapelou cestoval měsíce a měsíce po celém Sovětském svazu, i o dobách novějších.
Stal se postupně jedním z nejznámějších romských zpěváků v zemi a pak si také založil úspěšnou restauraci. "Skamarádil jsem se tak třeba s Chuckem Norrisem, to je dobrý chlapík. A taky se u mě moc líbilo kapele Gypsy Kings," říká spokojeně.
V Rusku podle odhadů žije několik set tisíc Romů - přesná čísla neexistují, neboť výsledky posledních sčítání jsou pouze orientační.
Představitelé romských organizací uvádějí, že Romové se hůře než lidé z "většinové společnosti" vyrovnávají s ekonomickými obtížemi a že varující je i nárůst etnické nesnášenlivosti. Na romské komunity krutě dopadají sociální problémy země, a jak říká Višněvskij, jejich největším nepřítelem je nedostatečný přístup ke vzdělání.
Ale budoucnosti se nebojí. "Dokázali jsme v minulosti přežít hodně příkoří a zlých dob, nemám o nás strach." Rusko patří podle sociologů k velmi tolerantním státům a není obtížné vysvětlit proč: je to země bezpočtu národností, které dlouho žijí pospolu či alespoň vedle sebe.
"V Sovětském svazu nás učili, že jsme si všichni rovni, Rusové, Tataři, Uzbekové, Romové, a tenhle názor je naštěstí ještě hodně rozšířený," tvrdí. Pak se zamyslí a začne nadšeně vykládat o všech slavných ruských autorech, kteří v minulých stoletích opěvovali Romy, od Puškina po Tolstého.
"Jsme součástí dějin, tam se to vše dočtete," říká. Druhá světová válka je pro něj velkým tématem - i v České republice běžel před časem jeho film Hříšní apoštolové lásky o vztahu romské dívky a německého vojáka v koncentračním táboře.
Odhaduje se, že čtvrt až půl milionu Romů zahynulo v koncentračních táborech a při vraždění přímo na okupovaných územích. Významná část z nich pocházela ze Sovětského svazu. Proto chce Višněvskij vybudovat památník, který by křivdy minulosti připomínal.
"Židé se po hrůzách holocaustu rozhodli naplnit sen o budování svého státu, ale utrpení Romů postupně upadá v zapomnění," říká. "Jsem si jist, že památník nakonec vznikne. Romové mají v téhle zemi pořád hodně přátel."
