Ministři dopravy EU v noci na pátek dospěli po mnoha hodinách jednání v Bruselu ke konečné dohodě o dalším financování Galilea a způsobu rozdělování zakázek. Kompromis zároveň oživil šance pro Česko, které chce umístit sídlo agentury do Prahy.
"Galileo nám zajistí ekonomickou a strategickou nezávislost. Vesmírná navigace je jasným znakem naší síly mezi zeměmi světa," prohlásil po vyřešení posledních zádrhelů eurokomisař pro dopravu Jacques Barrot.
Evropané jsou dosud při hledání cesty odkázáni na americký navigační systém GPS. Galileo, které přijde podle současných propočtů na 3,4 miliardy eur (téměř 90 miliard korun), má být přesnější v určování pozice a rovněž přinést mnoho nových, kvalitnějších služeb.
Původně mělo vyslání třiceti družic do kosmu platit konsorcium osmi soukromých společností. Jejich vedení však postupně přepadla skepse, zda se jim tak nákladná investice do budoucna skutečně vyplatí. Jejich váhání dostalo Galileo do pětiletého skluzu a řada kritiků volala po jeho zrušení.
V Bruselu mezi politiky a úředníky však převládl pocit, že by bylo škoda celý projekt smést ze stolu.
Ohebná pravidla Unie
Konečná dohoda byla dosažena na poslední chvíli. Bruselská komise, aby vytvořila náležitý tlak na členské vlády, oznámila, že je nutné osud Galilea vyřešit do konce roku. Další prodleva by prý projekt definitivně zabila. Nakonec bude financován z nevyčerpaných peněz určených na zemědělství pro tento rok.
V noci na včerejšek se pak ministři dohodli na klíči, který zajistí, aby Galileo neopanovala jedna firma či konsorcium. Díky tomu mají šanci se uchytit i české firmy.
Poslední mnohahodinové jednání ministrů dopravy však podle některých názorů v Bruselu odhalilo, jak snadno vlády zapomínají na vzletná slova o potřebě evropské technologické svébytnosti a prosazují čistě vlastní zájmy. A také to, jak lze ohýbat pravidla, aby EU dospěla ke společnému řešení.
Posledním velkým zádrhelem se stalo Španělsko. Odmítalo kývnout na celkovou dohodu, pokud se v Madridu neusídlí jedno z technických řídicích středisek. Ta nakonec budou umístěna v Itálii a Německu.
Dohoda by však podle unijních právníků platila i přes odmítnutí Španělska, přesto, že u takových rozhodnutí se zpravidla vyžaduje jednomyslný souhlas. Po následných španělských protestech byly podmínky dohody mírně upraveny. Kosmetická změna slibující propojení operačních center v různých zemích Madridu stačila a Španělsko nakonec kompromis podpořilo.
