Na jednu z rušných ulic v Chartúmu proniká z restaurace Shawermat Anas vůně blízkovýchodních jídel a pizzy. Pracují tu výhradně syrští uprchlíci. „Všichni mladí muži, kteří tu pracují, uprchli před válkou. Zaměstnávám přibližně čtyřicet Syřanů ve dvou pobočkách, všechny jsem ubytoval,“ řekl reportérům agentury Reuters Chálid, majitel restaurantu Shawermat Anas.
Syřané už pět let utíkají před občanskou válkou. Většina jich míří do okolních států - Turecka, Libanonu, Jordánska - a někteří z nich putují do Evropy. Avšak kapacity sousedních zemí jsou již vyčerpané a Evropa migrantům pomalu zavírá dveře. Proto stále více Syřanů překvapivě nachází útočiště v chudé africké zemi.
Východoafrický stát je přitom jedním z nejchudších na světě (v žebříčku Global Finance se umístil na 136. místě ze 185), přičemž čelí sankcím a provincií Dárfúr zmítá násilí. Přesto Súdán otevřel dveře uprchlíkům ze Sýrie a nabídl jim výhody občanství včetně přístupu k veřejné zdravotní péči a vzdělání.
Příležitost využily desetitisíce Syřanů. Jejich přesný počet není znám, některé zdroje uvádí, že jich je víc než sto tisíc. Podle súdánské vlády přicestovalo od roku 2011 do země až 45 tisíc Syřanů, píše agentura AFP. Celkem je v Súdánu podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 460 tisíc uprchlíků, hlavně z okolních zemí. Syřané nejsou v Súdánu považování za uprchlíky, místní pobočce UHNCR se jich nahlásilo pouze 1 400.
Anas Chálid přijel do súdánské metropole čtyři roky před začátkem války a v roce 2014 si otevřel restauraci, aby pomohl najít práci čím dál většímu počtu syrských uprchlíků. „Většinu z nich znám ještě z domova a věděl jsem, že sem míří. Každý muž nad osmnáct má na výběr: utéct, nebo vstoupit do armády a čelit jisté smrti,“ vysvětluje Chálid.
Syřany do Súdánu neláká jen příslib pomoci ze strany krajanů. V africké zemi je většina obyvatel sunnitského vyznání a oficiálním jazykem je arabština. Podle nařízení autoritářského prezidenta Umara al-Bašíra navíc nepotřebují občané Sýrie ke vstupu do země ani víza.
Tvrdá dřina a malé platy
Etablovaná syrská komunita v Chartúmu pomáhá uprchlíkům v Súdánu přežít. Syrští podnikatelé a obchodníci založili několik organizací na podporu svých krajanů. Jednou z nich je Výbor pro podporu Syřanů, který založil Mazin Abú El-Chajr. Organizace registruje syrské rodiny, shání jim práci a poskytuje finanční nebo potravinovou podporu. „V roce 2012 jsme začínali s dvaceti syrskými rodinami, dnes už jich máme víc než 500,“ odhaduje Mazin.
Mazin uznává, že Súdán je pro válečné uprchlíky nepravděpodobné útočiště. „Pokud kdokoli, kdo zažil barelové bomby, ostřelování raketami a dělostřelectvem, má možnost utéct, uteče. A nevybírá si kam,“ říká Mazin.
K růstu místní syrské komunity přispěla také vyhlášená súdánská pohostinnost. „Jsou tu vítáni. Syřané jsou v mojí zemi hosté, ne uprchlíci. Snad se jednoho budou moci vrátit zpět. Ale dokud jsou tady, jsou jako my,“ řekl súdánský prodavač Chálid katarské televizi al-Džazíra.
Abdelkarím Abuzamar, který pracuje v restauraci Shawermat Anas, přicestoval do Súdánu v létě 2015 z Turecka, kde nemohl najít práci. „Dostal jsem se na Facebooku do kontaktu se súdánskou rodinou a řekl jim o svých plánech přestěhovat se do Súdánu. Setkali jsme se na letišti a oni mě přivítali ve svém domě,“ říká Abdulkarím. „Zůstal jsem u nich měsíc, než jsem se potkal s Chálidem Anasem, mým sousedem ze Sýrie, a začal pracovat s ním.“
Syrští uprchlíci pracují v Súdánu v restauracích, rychlých občerstveních, salonech krásy nebo jako řemeslníci. Umm Mohammed, padesátnice z Aleppa, nyní vaří v podniku Hawa Kitchen. „Ráno jsme zaslechli hřmot ostřelování. Můj 25letý syn spal v posteli, když střela dopadla,“ vypráví. Výbuch rozmetal okna v okolí a střepy, které se rozlétly, syna vážně pořezaly. „Skoro umřel,“ vzpomíná na okamžik, kdy se rozhodla se svou rodinou utéct.
Uprchlická krizeSTOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda POBŘEŽNÍ STRÁŽ: Jedeme na 150 procent ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžnecům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace |
„Lidé jsou tu velmi hodní,“ oceňuje Umm. Avšak život v chudé africké zemi není lehký. Nájmy díky poptávce rostou, zatímco mzdy zůstávají stejné. V restauraci si Syřané vydělají kolem 1 500 súdánských liber měsíčně (zhruba 5 500 tisíce korun). „Jsem zasnoubený se syrskou dívkou, ale můj plat nepokryje nájem,“ říká Abdulkarím. I tak se chce v Súdánu usadit.
„Aspoň se tu k nám chovají jako k lidem“
Šestadvacetiletý Muhammad, který s rodinou odešel z Rakká, přiznává, že život v Súdánu je tvrdý. Zvlášť pro ty, kteří nejsou ekonomicky zabezpečení. „Aspoň se tu k nám chovají jako k lidem...v porovnání s jinými arabskými zeměmi,“ podotýká Muhammad.
„Život je tu velmi nákladný. Nájem je drahý, maso a ovoce jsou velmi drahé. Ovoce mi chybí už několik let. Je to prostě luxus, který si nemůžeme dovolit,“ vypráví Muhammad, jenž se živí prací na stavbách. „Je to těžké pro místní a nečekáme, že to pro nás bude jiné. Alespoň nás neponižují kvůli tomu, že jsme syrští uprchlíci.“
V Súdánu zůstat nechce, nevidí tam budoucnost. Jakmile si našetří, chce s rodinou zaplatit pašerákům, aby je dostali do Libye a odtud do Itálie. Na moři mohou sice všichni zemřít, s tím je však prý smířený. „Žádná Sýrie nezůstala, naše země je pryč, je ztracená“. Věří, že jinde by mohl žít jinak. „Nemůžu se oženit, nemůžu dělat nic. Jen pracuju a šetřím, abych mohl pryč,“ tvrdí.
Problémem v Súdánu je vzdělávání dětí. Ačkoli súdánský prezident odpustil Syřanům školní poplatky, školství v Súdánu trpí neduhy rozvojového světa. Muhammad by chtěl své mladší sourozence poslat do školy, ale veřejná škola není poblíž jejich bydliště a soukromou si dovolit nemohou.
„Jejich budoucnost je zničená. Vyrostou bez vzdělání,“ lituje celou generaci syrských dětí. Nad tím, že mnoho syrských dětí nemůže studovat, běduje i šéf Výboru podpory pro Syřany Mazin. „Může za to odlišný dialekt a složitá situace v místním vzdělávání,“ řekl serveru Sudan Tribune.
I přes náročný život v Súdánu jsou nově příchozí vděční. V červenci například iniciativa Shukran Sudan (Děkujeme, Súdáne) rozdávala sladkosti a vodu projíždějícím vozidlům. „Pokud Súdán zavře své dveře, Syřanům zbudou dvě možnosti: Turecko, nebo moře,“ řekl Mazin. „A každý ví o tragédiích, které se na moři stávají.“
Chartúm, Súdán
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
