Zatímco režim se soustředil na boje o Damašek, rebelové dostali pod kontrolu řadu přechodů na hranici s Irákem, například důležitý hraniční přechod Abu Kamal, který leží na dálnici spojující Bagdád s Damaškem, jedné z nejdůležitějších silnic v regionu.
Náměstek iráckého ministra vnitra Adnán al-Asádí prohlásil, že iráčtí pohraničníci jen s hrůzou přihlíželi, jak bojovníci Syrské osvobozenecké armády na jednom stanovišti zajali důstojníka syrské armády a uřízli mu ruce a nohy. "Před jejich zraky pak popravili 22 syrských vojáků," tvrdí al-Asádí.
Podle iráckých úřadů ale stále některé přechody zůstávají pod kontrolou syrské vlády. Povstalcům se nakrátko podařilo obsadit i několik stanovišť na turecké hranici, včetně klíčového přechodu Báb al-Háva.
Irácká vláda, která sympatizuje s Asadovým režimem, pohrozila, že šest set kilometrů dlouhou hranici se Sýrií uzavře. "Máme obavy o bezpečnost, protože hraniční přechody už nejsou pod kontrolou syrské vlády a nikdo netuší, co se může stát," řekl televizi al-Džazíra irácký generál Kasím al-Dulajmí.
Bagdád v pátek svoji výhrůžku částečně naplnil. Iráčtí pohraničníci zablokovali hraniční přechod Abu Kamal. Fotograf agentury Reuters z místa informoval, že syrští civilisté stanoviště na své straně hranice vyrabovali a zapálili.
Boje v metropoli
V hlavním městě už několikátým dnem pokračují v operaci, které dali název "Damašský vulkán". V ulicích syrské metropole se hromadí lidská těla a svědci uvádějí, že v některých čtvrtích jsou jednotky prezidenta Bašára Asada na ústupu.
Ukázněný odchod Asada? Prý ne.Syrský prezident Bašár Asad souhlasil, že se vzdá moci, ale pouze spořádaným způsobem. Francouzskému rozhlasu Radio France Internationale to podle agentury AFP řekl ruský velvyslanec ve Francii Alexandr Orlov. Syrské ministerstvo informací ale podle agentury Reuters vzápětí jeho slova popřelo. "Na konferenci akční skupiny k Sýrii v Ženevě z 30. června bylo závěrečné komuniké, které předvídalo přechod k demokratičtějšímu režimu," řekl Orlov, podle kterého Asad na text přistoupil. "Souhlasí s tím, že odejde. Ale že odejde civilizovaným způsobem," dodal Orlov. Syrské ministerstvo informací ale vyjádření Orlova popřelo. Syrská státní televize uvedla, že tvrzení ruského velvyslance jsou nepodložená. |
Sami rebelové podle agentury Reuters však během pátku přiznali, že se vzhledem k soustavnému bombardování stahují z damašské čtvrti Midán. "Jedná se o taktický ústup. V Damašku stále setrváváme," sdělil po telefonu agentuře velitel povstalecké jednotky Abú Omar.
Podle jeho slov vládní síly za mohutné podpory obrněných vozů pronikly hluboko do čtvrti a nyní kontrolují oblast midánského tržiště.
Zemřel šéf syrské rozvědky
Ve středu se povstalcům podařil zásah přímo do srdce Asadova režimu. Při atentátu na budovu velení bezpečnostních sil zabili tři blízké Asadovy spolupracovníky včetně jeho švagra a ministra obrany. V pátek svým zraněním podlehl i čtvrtý vysoce postavený muž syrského režimu, šéf rozvědky Hašim Bachtjár.
Vládní jednotky bašty rebelů v Damašku ostřelují z helikoptér a těžkých zbraní rozmístěných nad městem. Syrská státní televize ve čtvrtek odpoledne odvysílala záběry Asada, jak přihlíží přísaze nového ministra obrany. Bylo to poprvé, co se od středečního atentátu objevil na obrazovce.
Opoziční aktivisté oznámili, že čtvrtek byl nejkrvavějším dnem od počátku povstání před 16 měsíci. V bojích s vládními vojsky a při ostřelování našlo podle ČTK smrt 310 lidí včetně 139 civilistů. Zpřesněná čísla přinesl dle agentury AFP šéf Syrské organizace pro lidská práva Ramí Abdar Rahmán.
Z řad syrské armády nadále dezertují velící kádry. V noci na pátek prchl do Turecka jeden brigádní generál a dvacet důstojníků. Od začátku povstání v březnu minulého roku už prchlo do Turecka 22 Asadových generálů.
Pozorovatelská mise se prodlužuje o měsíc
Rada bezpečnosti OSN v pátek jednomyslně odhlasovala rezoluci o prodloužení mise pozorovatelů v Sýrii. Jejich původní devadesátidenní mandát vyprší v sobotu v 6:00 SELČ. Prodloužení počítá s dalším třicetidenním termínem pro 300 neozbrojených pozorovatelů a asi 100 civilních členů mise.
Navrhovatelem rezoluce byly evropské státy - Velká Británie, Francie, Německo a Portugalsko. Rusko jako stálý člen s právem veta původně hrozilo, že toto právo využije, protože nesouhlasilo s tou pasáží rezoluce, která další prodloužení vázala na stažení těžké armádní techniky ze syrských měst.
Rusko proto chtělo podpořit paralelně předkládaný pákistánský návrh, který počítal s jednorázovým prodloužením o 45 dní. USA ale daly najevo, že pro tento pouze administrativní návrh, který neobsahoval žádné politické požadavky, hlasovat nebudou.
