Jak mohla k tomuto překvapivému a pozoruhodnému závěru syrská propagandistická mašinerie dospět?
Že režim zprávu odvysílal, upozornil přímo redakci MF DNES pražský spolupracovník zpravodajského webu panarabské televize al-Džazíra Ousama Abbas. Ten syrskou televizi z profesních důvodů sleduje a logicky usoudil, že novinami "Mladá fronta" myslela televize právě MF DNES (registrovaný název tohoto deníku je ostatně Mladá fronta DNES).
Názor Zdeny Valouchové otištěný ve Fóru čtenářůV Sýrii žiji od roku 1990. Ze stálého mediálního tlaku na Sýrii s velkou snahou demoralizovat syrský režim se ztrácí logika a selský rozum. Proč si třeba nikdo nepoloží otázku: proč by syrské ozbrojené síly střílely do davu několika set protestujících, kteří jsou údajně neozbrojeni, a tím ještě více dávaly důvod ke kritice režimu? Nebo třeba při záběru na střílejícího vojáka skrčeného za zdí: proč se při potlačování neozbrojených demonstrantů za tou zdí schovává? |
Problém je, že list syrskou diktaturu nepodporuje. "Zoufalí Syřané utíkají do Turecka před svou armádou," zněl například jeden titulek úterní MF DNES.
Nabízí se tak jediné vysvětlení: noviny v úterý otiskly názor Zdeny Valouchové, která v českých médiích vehementně hájí Asadovu vládu. Její zkrácený text vyšel v rubrice "Fórum čtenářů", ta je opatřena podtitulkem "výběr z dopisů". Že by syrský režim považoval pár řádek za důvod k odvysílání zmíněné zprávy?
Nabízí se proto otázka: Svěřila se Zdena Valouchová se svou aktivitou přímo syrské televizi?
Prý ne. "Nikam jsem nic neposlala. Toto všechno slyším až od vás," uvedla. V dalším rozhovoru však odmítla pokračovat. S tím, že je nahrávána (což nebyla). Na další dotazy MF DNES nereagovala.
Mimochodem, Zdena Valouchová dostala v rámci mediální diskuse o syrské situaci prostor nejen v MF DNES, ale třeba v Lidových novinách či v Českém rozhlase.
Snad proto není přehnané říci, že se stala jakýmsi Asadovým hlasem v ČR ačkoli opakuje, že nikým úkolovaná není. A že její postoj k syrské realitě vychází jen z lásky k zemi, kde žila od roku 1990.
Kdo tedy zprávu poslal do Damašku? Zde je nejpravděpodobnější verze. Stejně jako jiné ambasády, i ta syrská v Praze pro své ústředí monitoruje český tisk. Je tedy více než pravděpodobné, že právě od damašských diplomatů se syrské televizi dostalo lapidárního shrnutí krátkého dopisu ze zadní strany výhradně česky vycházejícího deníku. Z čehož lze usuzovat, že vůči Asadovu režimu se vstřícných zpráv nyní v zahraničních médiích objevuje více než zoufale málo.
Zajímavé je, že syrská televize označila MF DNES coby Mladou frontu, což odkazuje k předlistopadovému předchůdci deníku. Překladatelem čtenářského ohlasu by tedy zřejmě mohl být někdo, kdo tuto dobu v Česku zažil.
Válka o duši Sýrie má prostě i propagandistickou rovinu. Ta je v tomto konfliktu o to důležitější, že objektivní zpravodajství z násilím zmítané země neexistuje. Damašek vyhnal zahraniční novináře a umlčel ty domácí, kteří snad měli ambici opravdu informovat.
Režimní mašinerie, do které patří státní televize, chrlí zprávy nejen ukázkově neobjektivní, ale i čistě manipulativní. Informace pocházející od syrských povstalců však rovněž nelze nezávisle ověřit.
Když chybějí objektivní novináři
I globálně proslulé stanice – například americká CNN či panarabská al-Džazíra – proto byly v určitých fázích syrského konfliktu nuceny vzít zavděk vzkazy od běžných občanů či angažovaných blogerů.
A to nejen v Asadově říši, ale třeba i v Libyi ovládané diktátorem Muammarem Kaddáfím či například v Egyptě revolučních turbulencí.
Média získávají informace také ze sociálních sítí. Přesnost, ba i věrohodnost takto získaných dat, obvykle poskytovaných rebely, je ovšem velice proměnlivá.
Učí se i diktátorské režimy. Podle dostupných informací přijala syrská vláda počítačové specialisty z teokratického Íránu, kteří spojeneckému Damašku pomáhají nejen blokovat, ale i stopovat nepohodlné uživatele webu.
