Mírové plány Asadova režimu však může zhatit nepříliš pozitivní přístup opozice k politické diskuzi. Povstalci totiž odmítají s vládou vyjednávat, dokud prezident Bašár Asad neodstoupí. Kaňku na na první pohled velkém prohlášení dělá i to, že Džámil je bývalý komunista a nepatří k nejloajálnějším členům vládní strany Baas. Byl mezi účastníky prvních protivládních demonstrací v roce 2011.
Přesto však trvá na tom, že hovoří za vládu. "Ozbrojená opozice ani režim nejsou schopny porazit protistranu vojensky," řekl v rozhovoru pro server guardian.co.uk. Kdyby opozice na nabídku přistoupila, měla by podle něj dodržování příměří zajistit OSN. Sýrie by přistoupila na vyslání pozorovatelů jedině z neutrálních nebo přátelských zemí.
Džámil je odpovědný za finanční politiku Sýrie a řekl také, že ztráty syrské ekonomiky dosáhly za konfliktu katastrofálních rozměrů. Vyčíslil je na 100 miliard dolarů (1,9 bilionu korun), což odpovídá dvouleté produkci státu.
USA a Rusko sice letos ohlásily, že zorganizují další ženevskou konferenci k Sýrii, ale zatím se jim to nepodařilo. Konference v Ženevě se konala už loni, ale trvala jen jediný den a nebyl na ní žádný syrský zástupce.
Pokud by se další konferenci podařilo uspořádat, Sýrie na ní podle Džámila bude mít jasné požadavky: "Konec angažování zahraniční v syrském konfliktu, konec bojů a spuštění mírového politického řešení, v rámci kterého budou moct Syřané demokraticky a bez tlaků zahraničí vyjádřit svůj názor".
Džámil dále uvedl, že syrskému režimu se nelíbí tlaky Spojených států na protežování syrské opozice.
Příměří, nebo ne?Syrský vicepremiér Kadrí Džámil v pátek dopoledne uvedl, že byl během rozhovoru s reportéry listu The Guardian špatně pochopen, když mluvil o možném uzavření příměří z opozičními bojovníky. Zahraniční pozorovatelé si však myslí, že k žádnému pochybení nedošlo. Je tedy možné, že syrská strana si tímto krokem pouze "otestovala" reakci zahraničí a opozice na případný návrh příměří. Zdroj: BBC |
"Neustále nás krmí tímto jednorozměrným pohledem," uvedl a dodal, že politickou debatou chtějí přesvědčit opozici, že její členové mohou stát bok po boku se současným režimem.
Po míru v Sýrii volá i Írán
Situace v Sýrii se vyostřila po nedávném použití chemických zbraní na předměstí Damašku. Spojené státy v reakci navrhly preventivní vojenský útok (více o útoku zde). Proti němu se však postavila Čína a Rusko. Následně pak Barack Obama opustil se svých původních plánů a o svolení k útoku požádal Kongres.
Mezitím však Rusko navrhlo mírové řešení založené na likvidaci všech chemických zbraní v Sýrii. Tamní režim kývl a ve čtvrtek pak vše posvětil i samotný Asad (jak dlouho bude podle něj likvidace zbraní trvat, čtěte zde).
Mír v Sýrii se nově snaží prosadit i nový lídr Íránu Hasan Rúhání. "Musíte vytvořit atmosféru, v níž lidé tohoto regionu budou moci rozhodnout o vlastním osudu. Oznamuji, že naše vláda je připravena napomoci usnadnění dialogu mezi syrskou vládou a opozicí," uvedl Rúhání (o íránském prezidentovi jako mírotvůrci více zde).
Írán je spolu s Ruskem považován za klíčového spojence syrského prezidenta Bašára Asada. Podle arabského tisku vysílá do Sýrie armádní poradce, na internetu se nedávno objevily záběry, které jsou prvním zřejmým důkazem o přímém zapojení Íránců do bojů v Sýrii.
Velmoci se shodly na zničení syrských chemických zbraní:
