Syrský pilot dezertoval i se stíhačkou MiG-21 a požádal v Jordánsku o politický azyl. Ilustrační snímek

Syrský pilot dezertoval i se stíhačkou MiG-21 a požádal v Jordánsku o politický azyl. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Syrský pilot dezertoval i s migem. Přistál v Jordánsku a dostal azyl

  • 323
Pilot syrské armády přistál se svým letounem MiG-21 na jordánském letišti, kde obratem požádal o politický azyl. Jordánsko mu jej odpoledne udělilo. První dezerce za použití letadla přišla v Sýrii patnáct měsíců po začátku nepokojů spojených s odporem proti režimu Bašára Asada.

Syrský pilot stíhačky MiG-21 ve čtvrtek dezertoval, přistál na jordánské letecké základně krále Husajna a požádal o politický azyl. "Právě je vyslýchán," uvedl brzy odpoledne jordánský ministr pro informace Samí al-Majtá pro agenturu Reuters. O půl šesté odpoledne tamního času Jordánsko zveřejnilo, že azyl poskytne.

Podle syrské státní televize se pilot jmenuje Hassan Hamada a měl hodnost plukovníka. Velení s ním ztratilo kontakt ve chvíli, kdy byl na přípravné misi poblíž hranic Sýrie s Jordánskem.

Lavrov přiznal vrtulníky

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Interfax ve čtvrtek uvedl, že na palubě ruské lodě zadržené nedávno u Skotska byly tři opravené syrské vrtulníky a systémy protivzdušné obrany.

"Loď vezla systémy protivzdušné obrany, které mohou být použity pouze k odražení cizí agrese a ne proti mírumilovným demonstrantům," uvedl pro rádio Echo Moskvy ruský ministr. 

Podle Lavrova tímto činem Rusko nic neporušilo, pouze pokračuje v plnění dohodnutých smluv, v tomto případě kontraktu uzavřeného v roce 2008. Navíc byly helikoptéry podle Lavrova přepravovány v rozmontovaném stavu.

Odstartoval ze základny al-Dumair severovýchodně od Damašku. Pro přistání si vybral právě letiště na základně krále Husajna, které je kousek od syrských hranic a asi 80 kilometrů severovýchodně od jordánské metropole Ammánu. Podle zdroje z jordánských bezpečnostních sil dosedl syrský pilot se stíhačkou na plochu základny v 11 hodin tamního času.

Mluvčí opoziční Syrské národní rady Georges Sabra řekl agentuře AFP, že nešlo o žádnou náhodu při cvičení. "To letadlo vzlétlo nejvyšší rychlostí a v nízké výšce z vojenského letiště mezi městy Dará a Suajdá na jihu země. Udělal to, aby se vyhnul zachycení radary," vysvětlil Sabra verzi syrské opozice a podle ČTK dodal, že běžně nevzlétá stíhačka ke cvičnému letu samotná, ale vždy v doprovodu minimálně jednoho či dvou dalších letadel.

Pro samotné Jordánsko je tento případ velmi choulostivý. Ammán se obává možné reakce Sýrie, s níž má už několik měsíců napjaté vztahy, protože tisíce uprchlíků mizí ze Sýrie právě za jordánské hranice.

Dezertéři v Libyi

Dezerce vojenských pilotů poznamenaly i loňský ozbrojený konflikt v Libyi. Dva piloti Kaddáfího armády nechtěli bombardovat se svými letouny povstalecké jednotky, a proto se rozhodli pro dezerci a přistání na letišti v Maltě.

Malta jim poskytla azyl a letouny Kaddáfímu režimu nevrátila. Přesně po roce se piloti se svými stíhačkami vydali na cestu zpět do Libye, kde předali stroje už nové vládě (viz článek o příběhu libyjských pilotů).

CIA tajně podporuje rebely

Ve spojení se Sýrií se objevila ve čtvrtek další informace: deník The New York Times napsal, že americká zpravodajská služba CIA tajně napomáhá v Turecku distribuci zbraní syrským odpůrcům Asadova režimu.

Zbraně údajně nakupuje Turecko, Saúdská Arábie a Katar, američtí zpravodajci se podílejí na rozhodování, kdo zbraně v Sýrii dostane. Snaží se tak prý předcházet posílání zbraní do rukou al-Káidy či jiných teroristických organizací, uvedla ČTK. Američtí představitelé již dříve prohlásili, že USA syrským rebelům zbraně neposkytnou, ale učiní tak země okolo Sýrie.

Současné odhalení podpory Turecka je tak zatím nejznámějším případem limitované podpory proti režimu syrského autokrata Bašára Asada, který již patnáct měsíců odolává tlaku protivládního povstání, a to za cenu zatím nejméně 15 tisíc obětí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video