Asad má během příštích 24 hodin ještě vystoupit s projevem k národu, v němž ohlásí reformní kroky, mezi nimiž bude asi i zrušení výjimečného stavu, který platí od roku 1963 a umožňuje mimo jiné režimu svévolné zatýkání odpůrců a jejich věznění bez soudu.
Demisí kabinetu zatím vyvrcholila bezprecedentní vlna protestních demonstrací v řadě syrských měst z uplynulých dvou týdnů, během nichž zabily bezpečnostní složky údajně až 120 lidí.
Protesty ovšem nebyly zaměřeny ani tak proti Utriho vládě, jako spíše proti Asadovi a jeho vládní straně Baas. Nezávislí pozorovatelé proto označují odstoupení kabinetu za jakési obětování pěšce, jímž se syrské politické vedení snaží prezidenta a jeho stranu dostat z dostřelu.
Asad čelí největším nepokojům za 11 let své vlády. Po dvou týdnech protivládních demonstrací se na náměstí v centru Damašku sešly naopak desetitisíce jeho stoupenců, aby v den "věrnosti národu" projevily podporu prezidentovi.
Nepokoje v Sýrii propukly 18. března ve městě Dará, odkud se minulý týden rozšířily po celé zemi. Podle údajů organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch bylo při jejich potlačování zabito nejméně 61 lidí, syrské opoziční a nemocniční zdroje ale uvádějí nejméně dvojnásobný počet obětí.
Demonstranti zpočátku požadovali jen demokratické reformy a propuštění politických vězňů. Po brutálním zásahu vládních sil proti protestujícím ve městech Dará, Sanamín a Latakíja koncem minulého týdne ale začalo zaznívat i sílící volání po svržení Asadova režimu.
Prezident se o víkendu pokusil uklidnit protestující propuštěním až 270 politických vězňů a stažením vojáků a policistů z předměstí Dará. V pondělí tam ale znovu vyšly do ulic asi 4 tisíce lidí protestujících proti trvajícímu výjimečnému stavu a požadujících politické a občanské svobody.
Nedávné tvrdé potlačení nepokojů odsoudila americká šéfka diplomacie Hillary Clintonová coby "brutální represe" a zkritizoval je i její francouzský kolega Alain Juppé. Ten na mezinárodní konference o Libyi, která se konala ve Velké Británii, vyzval Sýrii k "zahájení politických reforem a dialogu se svým lidem".
Zároveň dodal, že Francie nyní neuvažuje o iniciování sankcí Rady bezpečnosti OSN, jak učinila v případu Libye, kterou zmítá občanská válka.
