Proti přiznání členství v LAS syrské opozici, která o ně oficiálně zažádala, se stavěly Irák, Alžírsko a Libanon. Počet členů LAS se tímto rozhodnutím zvýšil na původních 22 států. Nejtvrdším kritikem byl hlavně Libanon. Jeho ministr zahraničí Adnan Mansúr na jednání prosazoval opačný postup: požadoval, aby arabské státy obnovily členství Sýrie v lize v zájmu nalezení řešení syrského konfliktu, který si za bezmála dva roky trvání vyžádal už odhadem 70 tisíc životů.
"Komunikace se Sýrií je zásadní pro politické řešení," citovala Mansúra agentura Reuters. Členství Sýrie v LAS by podle něj nemělo připadnout opozici. "Sýrie je stát a má vládu. Nápad, že by mohl být stát nahrazen skupinou oponentů, je velmi nebezpečný," řekl.
Ve vládě libanonského premiéra Nadžíba Míkátího dominuje koalice zahrnující šíitské radikální hnutí Hizballáh a jeho hlavní šíitské a křesťanské spojence, kteří podporují syrského prezidenta Bašára Asada.
V čele snah prosadit v LAS opatření proti Damašku, stál naopak Katar, který obviňuje Asada z odpovědnosti za krveprolévání v Sýrii. "Člověk, který zaplavil Sýrii mořem krve, je Asad, protože nerespektuje rozhodnutí arabských států a nespolupracuje s námi," řekl katarský premiér šajch Hamad bin Džasím bin Džabr Sání.
Protestní hnutí v Sýrii, které brzy přerostlo v občanskou válku, vyhnalo ze země pod nejnovějších údajů OSN jeden milion lidí.
