Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obří přehrada na Eufratu vysychá, Asad i povstalci z ní ždímají proud

  22:28aktualizováno  22:28
V Sýrii hrozí další eskalace humanitární krize způsobené vleklou občanskou válkou. Jezero Asad, které zásobuje pitnou vodou pět milionů lidí, vysychá. Jeho hladina poklesla již o šest metrů. Vinu za to nese jak režim prezidenta Bašára Asada, tak povstalci.

Syrská přehrada Asad na archivním snímku z roku 2009 | foto: Profimedia.cz

„Pokud hladina jezera Asad klesne o další metr, vodovodní systém nebude fungovat. To může vést k humanitární katastrofě, kterou úřady nedokážou zvládnout. Přesto syrský režim i opoziční skupiny odmítají odpovědnost a nepřipravují se na potravinovou a vodní krizi,“ varuje Nouar Shamout, výzkumník  londýnského institutu mezinárodních vztahů Chatham House.

Čerpadla, která dopravovala vodu na východ a západ, jsou nyní mimo provoz, do měst Aleppo a Rakká proudí voda jen po kapkách. Syřané pijí vodu z kontaminovaných zdrojů, takže jim hrozí vážné zdravotní problémy, píše International Business Times.  

Jezero Asad

Syrská vláda přehradu vybudovala v roce 1973 na řece Eufrat, aby zajistila energetickou soběstačnost země. Při výstavbě se musela odstěhovat řada obyvatel a za pomoci UNESCO se přemisťovaly i památky do vyšších poloh. Vodní nádrž má 610 kilometrů čtverčních, rozhlohou je tedy téměř třináctkrát větší než největší česká přehrada Lipno.

Zdroj: Hedvabnastezka.cz

Nedostatek vody navíc nastává v době, kdy v oblasti panuje nejhorší sucho za posledních šedesát let. A aby toho nebylo dost, obě strany konfliktu na nepřátelských územích cíleně útočí na vodovodní síť, aby své oponenty dostaly pod tlak. Shamout tvrdí, že útoky na vodovody a související zařízení jsou na denním pořádku.

Jezero Asad je pravděpodobně vysušováno kvůli nadměrnému používání největší syrské hydroelektrárny na Eufratu. „Jezero pouští více vody, než do něj přitéká,“ řekl katarské televizi Al-Džazíra Valíd Zajat, inženýr pracující pro syrskou opozici. „Generátory pracují 24 hodin denně,“ doplnil.

Dle Zajata syrská vláda před deseti lety rozhodla, že přehrada nemá být využívána pro výrobu elektřiny, protože je to strategický zdroj vody. Normálně se používaly jedna či dvě turbíny na maximálně pět hodin denně, ale poslední měsíc jede všech osm turbín celý den naplno. 

Zaměstnanci elektrárny musí poslouchat povstalce i režim

Na stávající situaci má vinu Asadův režim i sunnitští povstalci z organizace ISIL. Ti mají zařízení pod kontrolou a tak kontrolují i to, kam proud směřuje. Damašek však zaměstnancům elektrárny platí, aby elektřinu posílali i do vládou kontrolovaných oblastí.

V době, kdy provincii Rakká ovládla Syrská osvobozenecká armáda, elektřina fungovala pouze hodinu denně. Když oblast obsadili bojovníci ISIL, tak elektřina začala fungovat osm hodin denně. „Vědí, že elektřina a voda jim získá přízeň lidí,“ řekl Al-Džazíře obyvatel provincie, který nechtěl zveřejnit své jméno.

Zvýšená produkce elektřiny na přehradě se projevila už na konci května, kdy ISIL obvinil Turecko, že na své straně hranice snižuje proud vody na Eufratu. Podle katarské televize je to však nesmysl. I když byl v některých dnech zaznamenán menší průtok, nejedná se o nic neobvyklého, co by způsobilo tak vysoký pokles hladiny jezera Asad.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.