Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sýrie uvedla do pohotovosti vojáky v Libanonu

  20:31aktualizováno  20:31
Sýrie v neděli uvedla do bojové pohotovosti 36 tisíc vojáků v Libanonu. Učinila tak po nočním útoku izraelských letounů na syrskou radarovou základnu v této zemi. Při izraelském útoku zahynuli tři syrští vojáci a šest dalších bylo zraněno.

Akce dramaticky zvýšila napětí na Blízkém východě. Podle Izraele šlo o odvetu za zabití izraelského vojáka při raketovém útoku libanonského hnutí Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici. Hizballáh podporuje Írán a Sýrie.

Syrský ministr zahraničí Farúk Šará označil izraelský útok za přímou agresi a znamení nebezpečného obratu v situaci v oblasti. "Izraelská vláda udělala vážnou chybu, když se dopustila této agrese a v pravou chvíli se jí dostane náležité odpovědi," řekl Šará na tiskové konferenci v Moskvě po jednání s ruskými
představiteli. Izraelci podle něk chtějí zabít mírový proces stejně, jako zabíjejí palestinské děti, dodal.

Palestinský vůdce Jásir Arafat v jordánském Ammánu prohlásil, že izraelské útoky znamenají vážné vystupňování napětí. Mohly by dostat oblast do velmi nebezpečné a kritické situace, myslí si palestinský předák.

Izraelsko-syrské vztahy
29. listopadu 1947
- Arabové, včetně Sýrie, odmítli rezoluci Valného shromáždění OSN o rozdělení Palestiny na arabský a židovský stát.
15. května 1948 - Nově vytvořený Izrael byl napaden vojsky Sýrie i dalších arabských zemí. Po několikaměsíčních bojích byly arabské armády vytlačeny z území Izraele.
20. července 1949 - Sýrie jako poslední podepsala dohody o příměří s Izraelem.
Červen 1967 - "Šestidenní" preventivní válka Izraele proti Egyptu a Sýrii poté, co byla v obou arabských zemích vyhlášena mobilizace dobrovolníků. Během ní Izrael okupoval celý Sinajský poloostrov a pásmo Gazy, západní břeh Jordánu, východní část Jeruzaléma a část syrského území - Golanské výšiny.
6. října 1973 - Egypt a Sýrie zahájily tzv. jomkipurskou válku proti Izraeli. Postup arabských vojsk byl zastaven a Izrael obsadil další část Golanských výšin.
31. května 1974 - V Ženevě byla podepsána dohoda o odpoutání syrských a izraelských vojsk na Golanských výšinách. Izraelské jednotky poté část území vyklidily.
14. prosince 1981 - Izraelská vláda se rozhodla anektovat Golanské výšiny. Sýrie i další země včetně OSN považovaly a považují anexi za nelegální a neplatnou.
30. října - 1. listopadu 1991 - Mezinárodní mírová konference o Blízkém východu v Madridu. První přímé rozhovory mezi Izraelem a arabskými státy, Sýrie souhlasila s jednáním s Izraelem.
11. listopadu 1991 - Izraelský Kneset opět prohlásil Golanské výšiny za nedělitelnou součást Izraele.
10. září 1992 - Izraelská vláda Jicchaka Rabina poprvé navrhla navrácení části Golanských výšin Sýrii na principu "území za mír". Sýrie požadovala celkové stažení Izraele.
16. ledna 1994 - Syrský prezident Háfiz Asad na setkání s americkým prezidentem Billem Clintonem v Ženevě vyjádřil ochotu navázat mírové vztahy s Izraelem.
16. února 1994 - Konaly se obnovené syrsko-izraelské rozhovory ve Washingtonu. O několik dní později přerušeny.
31. května 1995 - Izrael navrhl čtyřletý plán stažení z Golanských výšin. Premiér Rabin podmínil navrácení výšin schválením mírové smlouvy se Sýrií v referendu.
14. července 1995 - Sýrie odmítla další rozhovory s Izraelem ve Washingtonu.
27. prosince 1995 - Ve Wye Plantation v americkém státě Maryland byly obnoveny izraelsko-syrské mírové rozhovory. Po čtyřech kolech ukončeny bez výsledků v březnu 1996.
11. dubna 1996 - Izrael podnikl poprvé od roku 1982 letecký útok na Bejrút. Při úderu proti pozicím hnutí Hizballáh byl také zabit jeden syrský voják a dalších sedm bylo zraněno.
25. července 1996 - Izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua předložila Sýrii prostřednictvím USA mírový návrh s názvem "Nejprve Libanon". Sýrie návrh odmítla.
27. září 1996 - Syrský prezident Háfiz Asad poprvé přiznal, že za čtyři roky vzájemných jednání dospěly obě strany k dohodě, v níž se Izrael zavázal k odsunu z Golanských výšin.
11. května 1997 - Premiér Netanjahu připustil, že Izrael udržuje se Sýrií nepřímé kontakty.
Prosinec 1999 - Ve Washingtonu obnoveny izraelsko-syrské mírové rozhovory.
Leden 2000 - Další kolo mírových rozhovorů skončilo v Shepherdstownu v Západní Virginii v USA bez dohody.
26. března 2000 - Schůzka amerického prezidenta Billa Clintona s Asadem v Ženevě skončila neúspěchem.
24. května 2000 - Izrael se definitivně po 18 letech stáhl z Libanonu. Zaniklo tím bezpečnostní pásmo na jihu Libanonu.
17. července 2000 - V inauguračním projevu nový syrský prezident Bašár Asad řekl, že zásadním cílem je osvobození Golanských výšin a že země bude usilovat o mír s Izraelem.
7. února 2001 - Asad řekl, že Sýrie je připravena jednat s novým izraelským premiérem Arielem Šaronem, přijme-li Izrael mírové podmínky Damašku. Izrael to odmítl.
Zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Náš pochod vpřed nic nezastaví!“ Severokorejská propaganda se vysmívá...
Celou Ameriku máme v dosahu. Kim nechal natisknout nové úderné plakáty

Zářivé barvy, dramatické výjevy a bombastická hesla. To jsou hlavní atributy severokorejské propagandy. Režim Kim Čong-una v atmosféře zjitřených vztahů se...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s tankerem, pohřešuje se 10 námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.