Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syrská armáda loni třikrát útočila chlorem, tvrdí tajná zpráva pro OSN

  11:05aktualizováno  11:05
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) viní armádu věrnou Bašáru Asadovi z dalšího útoku chemickými zbraněmi. Její helikoptéry podle ní loni svrhly na vesnici Kminas barelové bomby s chlorem. Podle OPCW šlo o třetí chemický útok za rok 2015. O dva roky dříve Asad slíbil, že všechny chemické zbraně zničí.

Muži vyklízejí svůj pobořený dům nedaleko syrského města Aleppo (17.10.2016) | foto: Reuters

Vyšetřovatelé OPCW a OSN tvrdí, že třetí chemický útok se odehrál 16. března 2015 ve vesnici, která leží v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Vládní helikoptéry ji podle zprávy pro Radu bezpečnosti OSN zasypaly barelovými bombami, z nichž poté unikl smrtící chlor.

Zpráva vznikla v srpnu a dosud byla tajná, nyní však unikla na veřejnost a informuje o ní BBC. Navazuje na výsledky předchozího vyšetřování, které Damašek za rok 2015 obvinil ze spáchání dvou chemických útoků. Syrská vláda se k nejnovější zprávě zatím nevyjádřila, obecně však používání chemických zbraní zásadně popírá.

Zatím nejnovějšímu obvinění čelí vládní jednotky od začátku září. Podle místních záchranářů shodily barelové bomby s chlorem na Aleppo, což si vyžádalo životy dvou lidí. Tvrzení však není možné nezávisle ověřit. Ruská armáda naopak tvrdí, že „střely s toxickým plynem“ míří z povstalci ovládaných oblastí do čtvrtí, které jsou pod kontrolou Damašku (více zde).

Chemický útok podle aktuální zprávy OPCW podniklo také hnutí Islámský stát. Zpráva jej viní z používání yperitu - bojového plynu z první světové války. Takzvaný hořčičný plyn leptá sliznice zasažených lidí, navenek se projevuje tvorbou puchýřů.

Chemických zbraní se zbavíme, slíbil Asad v roce 2013

Syrská vláda se k likvidaci svého chemického arzenálu zavázala v roce 2013 po dohodě s Moskvou a Washingtonem. Jednání tehdy začala kvůli chemickému útoku Asadovy armády na předměstí Damašku.

Mezi obytné domy tehdy dopadly střely s nervovým plynem. Při masakru zemřelo nejméně 350 lidí, americké tajné služby hovořily až o 1 400 obětech. Tisíce lidí utrpěly zranění, mnohdy s trvalými následky.

Objevily se však i hlasy, podle nichž celý útok nahráli syrští povstalci - například Anežka Marie, představená damašského kláštera, už v roce 2013 upozorňovala na řadu nesrovnalostí v záběrech následků celé tragédie.

Fotogalerie

Všimla si například těla dítěte, které rebelové údajně přenášeli po zasaženém předměstí Ghúta a natočili jej hned na několika místech.

Zároveň uvádí, že čtvrť byla před útokem vylidněná a není možné, aby bylo obětí tolik (více čtěte zde).

Ruská diplomacie události v Ghútě označila za operaci pod falešnou vlajkou, jejímž cílem bylo zatažení mezinárodních sil do konfliktu v Sýrii.

Kongres USA po útoku schválil nasazení amerických vojáků v Sýrii, což Damašek následně odvrátil právě příslibem likvidace všech chemických zbraní v jeho skladech. V jejich ničení sehrála významnou roli práce OPCW, vysloužila si tím Nobelovu cenu za mír.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.