Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti žijí v jeskyních a pijí vodu z řeky, líčí Češka válku v Sýrii

  18:04aktualizováno  18:04
V pátek uplynuly dva roky od vypuknutí povstání proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Jitka Škovránková z organizace Člověk v tísni Sýrii naposledy navštívila v půlce února. Lidé musí přežívat jen s minimem jídla, země je bez elektřiny, popisuje situaci v zemi zmítané krvavým konfliktem.

Syrští uprchlíci, kteří bydlí v jeskyni v provincii Idlíb | foto: AP

 Jak vypadá nynější situace v Sýrii? Zhoršuje se?
Po dvou letech bojů se celkově situace samozřejmě jen těžko bude lepšit – prohlubuje se ekonomická krize, lidé utíkající před násilím už v některých provinciích naplnily všechny školy, farmy a mešity a zůstávají bez střechy nad hlavou celé měsíce. Přežívají s minimem jídla, rozprodávají poslední věci, aby si koupili ty nejzákladnější potřeby, země je bez elektřiny.

Jak pomoci

Český červený kříž

Distribuce potravin a přikrývek, poskytování zdravotnické pomoci a dodávky léčiv.
číslo účtu 222885/5500, variabilní symbol 333
nebo DMS CCK na telefonní číslo 87 777.

Člověk v tísni
Přímá humanitární pomoc raněným a lidem, kteří museli prchnout ze svých domovů. ČvT dále podporuje podzemní síť syrských lékařů Doctors Coordinate of Damascus.
č. ú. 92329232/0300
DMS SYRIE na telefonní číslo 87 777.

Charita ČR
Pomoc při disribuci jídla a jiné materiální pomoci obyvatelům v zasažených městech i uprchlíkům.
č. ú. 55660022/0800 , var. s. 182
DMS CHARITACR na telefonní číslo 87 777

Cena všech DMS 30 Kč, z nichž 27 Kč jde na pomoc Sýrii.

zdroj: MF DNES

Na vládou kontrolovaných územích byla zničena více než polovina zdravotnických zařízení a z těch zbývajících zase jedna třetina není schopná fungovat kvůli nedostatku léků a personálu. Na územích ovládaných opozicí se státní zdravotní péče rozpadla úplně a fungují zde jen neformální polní nemocnice a kliniky závislé na pomoci ze zahraničí. Lidé umírají na jinak léčitelné nemoci, ženy téměř bez výjimky rodí doma či v provizorních uprchlických lokalitách

Jaké musí řešit Syřané největší problémy? Čeho se jim nedostává?
Nejvíce jim chybí jídlo. Podniky nevyrábějí, farmáři byli nuceni opustit svá pole a ze zahraničí sem proudí minimum komodit. Kde jídlo je, prodává se za pěti až desítinásobné ceny a lidé, kteří jsou třeba už rok a půl bez práce, si ho těžko můžou koupit.

Naprostým specifikem je pak mouka, která je v oblastech ovládaných opozicí "nad zlato". Stát kontroluje zpracovávání obilí a zásobuje pak jen území, nad kterými drží správu. Dodávky mouky a potravin jsou v této situaci naší primární formou pomoci. Jídlo jsme dali už bezmála 40 tisícům lidí a nic z toho by nebylo možné bez finančních příspěvků české veřejnosti, vlády, Nadace Vodafone a dalších.

Dá se vůbec do Sýrie dostat a nějak místním lidem pomáhat? Jak tam mohou humanitární organizace fungovat?
Člověk v tísni působí na územích ovládaných opozicí, od Aleppa po Homs. Pomoc nakupujeme v Turecku a s tamními autoritami se nám podařilo vyjednat její legální dopravování přes hraniční přechody. Na syrské straně hranic žádní celníci nejsou. Obecně se k situaci v severní Sýrii daří čím dál víc přitahovat pozornost mezinárodní humanitární komunity, donedávna zaměřené pouze na Damašek.

Je to dobře, ale zároveň by to rozhodně nemělo znamenat zmenšení pomoci na vládou spravovaných územích – civilisté trpí na obou stranách konfliktu. Fungování humanitárních organizací je samozřejmě náročné díky nebezpečí vojenských útoků. Situace se navíc v poslední době stává stále komplikovanější vzhledem k narůstající přítomnosti různých extremistických skupin, mezi jejich praktiky obecně patří i únosy zahraničních humanitárních pracovníků nebo novinářů.

Jitka Škovránková

Pracovala několik let s organizací Člověk v tísni (ČvT) v Angole, na Šrí Lance či Blízkém východě, rok vedla nemocnici Arcidiecézní Charity Praha v Ugandě. Nyní pracuje jako koordinátorka pro Angolu, Haiti a Blízký východ na centrále ČvT v Praze.

Spolupracovnice neziskové organizace Člověk v tísni Jitka Škovránková

Máte nějaký přehled, kolik je v zemi vnitřních uprchlíků? Kde se skrývají?
Podle OSN jsou zde téměř tři miliony vnitřních uprchlíků a 4,5 milionu Syřanů potřebuje urgentní humanitární pomoc. Podle terénních průzkumů na severu země, kterých se také účastníme, je však situace mnohem horší. Jen na necelé polovině území šesti provincií je 3,2 milionu lidí, kteří potřebují  především potravinovou pomoc. Uprchlíci přebývají kromě hostitelských rodin, škol, mešit či neformálních táborů i v opuštěných továrnách, jeskyních či starých hrobkách.

Jen v oblasti tzv. "mrtvých měst" v provincii Idlíb, což jsou ve středověku opuštěné ruiny a skalní komplexy, je takových lidí více než 20 tisíc. Měsíce přežívají bez jakékoliv humanitární pomoci, k nejbližšímu zdroji vody či na trh to mají více než dvě hodiny pěšky. Dáváme jim deky, matrace, potravinové balíčky a nejzákladnější oblečení nebo boty.

Přibývá i uprchlíků do okolních zemí? Jaká je situace v uprchlických táborech?
Četla jsem, že třeba v jordánském Zaatarí se rapidně zhoršila… Podle OSN se jejich počet přehoupl přes hranici milionu, další statisíce je zde neregistrovaných a každý den teď v průměru opouští 5 000 dalších.

Chleba od Čechů

OBRAZEM: Češi na syrském bojišti otevřeli pekárnu, nakrmí stovky dětí

Okolní státy jsou již také na hranici svých kapacit, tábory jsou přeplněné a desítky tisíc čekají na otevření dalších táborů podél hranic. Kvůli nedostávající se kapacitě rodiny sdílí často i jeden stan, rapidně se zhoršuje hygienická situace, přibývá případů násilí na ženách a podobně.

Podle nedávné zprávy jsou konfliktem velmi zasaženy hlavně děti, jaká je jejich situace, co prožívají?
Představte si, jaké je přežívat měsíce v jeskyni, jíst to, co najdete na poli, pít vodu z řeky 10 kilometrů daleko, mít na sobě uprostřed zimy místo bot plastové pytlíky. Dny nebo týdny vás ostřelovali, zabili vám kamarády a jednoho dne jste se s taškou nezbytností vydali na cestu do neznáma. Nevíte, jak dlouho potrvá a kam vás dovede. Je vám třeba šest a z vašeho světa se vytratily pojmy jako bezpečí, teplo nebo radost. Představit si to lze jen těžko.

Fotogalerie

Podle průzkumů každé třetí dítě zažilo přímý vojenský útok, tři čtvrtiny dětí byly svědkem smrti někoho z rodiny či kamaráda. Zvláště ovdovělé matky nejsou schopné se o děti samy postarat a stává se čím dál častěji, že pak svoje nezletilé dcery provdají za kohokoliv, kdo jim zajistí jídlo a střechu nad hlavou. Dívky jsou znásilňovány rabující armádou, speciálně malé děti trpí podvýživou, zimou a zdravotními problémy. Psychické následky války na dětech jsou obrovské, těžko na ni někdy zapomenou.

Jak celkově Syřané reagují na to, že konflikt trvá již dva roky? Jsou optimističtí? Doufají, že vše už brzy skončí nebo si myslí opak?
V pudu sebezáchovy lidé sdílejí vlny přesvědčení, že konflikt skončí už za měsíc nebo za půl roku, v závislosti na každodenních posunech na bojových liniích. Čím dál tím víc je ale slyšet názor, že až tahle válka skončí, začne další – tentokrát o to, jak bude nová Sýrie vypadat vzhledem k výše zmíněnému vlivu extremistů.

Podle seriózních analytiků ale i ta současná může trvat ještě celé roky. Vláda podle všeho disponuje stále dostatečným zbrojním arzenálem a dostává další a další vybavení například z Ruska.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.