"Pokud bychom používali k výuce naší mládeže staré knihy, revoluce by ztratila smysl," vysvětlil americkému listu Los Angeles Times Mustafa Šakí, někdejší učitel náboženství a imám jedné z mešit v hlavním městě Damašku, kterému vládne režim Bašára Asada.
"Revoluce musí zamezit vymývání studentských mozků. Syřané se od dětství učili, že Asad znamená spasitel a vojevůdce," dodává Mustafa, který nyní vede školu pro malé syrské utečence v turecké Antakyi.
Změny v učebnicích rozhodně nejsou jen kosmetické. V učebnici přibyla kapitola o událostech ve městě Hamá, kde zkraje 80. let minulého století povstali Muslimští bratři, tedy příslušníci syrské odnože nejstarší islamistické organizace vůbec.
V roce 1982 proto režimní síly fakticky srovnaly město se zemí a podle různých odhadů přišlo o život 10 až 40 tisíc lidí. Úrok tehdy nařídil Háfiz Asad, tehdejší syrský diktátor, jehož syn Bašár po něm v roce 2000 usedl na republikánský trůn.
Asad nás donutil odejít z domova
Obecně lze říci, že z učebnice mizí - podobně jako v porevolučním Československu - chvalozpěvy na syrskou státostranu Baas, která je pilířem Asadova režimu. Přibyly naopak snímky z předloňských protestů, které vyústily v již dva roky trvající občanskou válku.
Kniha popisuje i příběh třináctiletého Hamzy Chátiba, kterého zatkli a umučili režimní policisté. Jeho zmučené ostatky, které tajná policie vrátila rodičům, tehdy viděl celý svět a Hamza se stal symbolem protiasadovské revoluce.
V knize se ale také krapet proměnila mapa Sýrie. Z Asadovských knih mohli školáci nabýt dojmu, že k zemi patří i provincie Hatay. Ta je ale ve skutečnosti součástí Turecka, což rebelská učebnice přijímá prostě jako fakt, jakkoliv obě země vedly o toto území spor.
A žáci samotní? Jak jim se nová pomůcka líbí? "Už v ní nejsou fotky Bašára, což je dobře. Právě ten nás přinutil odejít z domova," říká desetiletá Marjam po chvilce přemýšlení.
Hatay, Turecko
