Sýrie a Libanon navázaly diplomatické vztahy loni po nátlaku světových mocností v čele s Francií a Spojenými státy.
Krátce poté otevřeli Syřané svoje velvyslanectví v Bejrútu. To ale čekalo na svého šéfa až do dneška. V nejbližší době by měl v čele zastupitelského úřadu stanout Alí Abdal Karím Alí.
Vstřícný krok směrem k Sýrii, jejíž jednotky působily v Libanonu téměř třicet let, udělal minulý týden i Bejrút. Na ambasádě v Damašku byla minulé pondělí vztyčena libanonská vlajka. Libanonci v syrské metropoli otevřeli vůbec první velvyslanectví od vyhlášení nezávislosti těchto dvou států před více než šedesáti lety.
Prozatím na něm působí chargé d'affaires. Budoucí libanonský velvyslanec v Sýrii Michel Chúry údajně odcestuje do Damašku, jakmile oficiálně ukončí své působení v roli ambasadora na Kypru.
Vraždu Harírího má objasnit nizozemský soud
Vztah obou blízkovýchodních sousedů prošel v minulosti těžkými zkouškami. Sýrie dlouhou dobu pokládala malého souseda za "výtvor" někdejší koloniální mocnosti Francie a svébytnou existenci Libanonu akceptovala jen omezeně.
Za libanonské občanské války v letech 1975 až 1990 se Sýrie vžila do role jakéhosi protektora a do konfliktu zasáhla vlastními jednotkami. Ty ale v zemi zůstaly ještě dalších patnáct let.
Odchod jednotek v roce 2005 podnítily masové protisyrské protesty po sebevražedném atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího, který se stal 14. února 2005 v Bejrútu.
Do vraždy byli podle vyšetřovatelů OSN zapleteni vysocí syrští bezpečnostní činitelé z okolí prezidenta Bašára Assada. Sýrie však jakýkoli podíl na atentátu popírá. Světlo do případu by tak měl vnést až Zvláštní tribunál pro Libanon, který zahájil činnost 1. března poblíž nizozemského Haagu.
