Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syndrom ze Zálivu způsobil také uran

aktualizováno 
- Ve válce v Perském zálivu v roce 1991 i v konfliktu o Kosovo používala spojenecká vojska radioaktivní munici, která ještě dlouhou dobu po svém použití ohrožuje zdraví vojáků i civilistů. Těm, kdo přišli do styku s touto vybuchlou municí, hrozí vážné zdravotní problémy včetně rakoviny.
Hlavice protitankových střel i letecké pumy, které v obou konfliktech spojenci nasadili, byly pokryty ochuzeným uranem, jenž zvýšil jejich průraznost. To, že existují vedlejší účinky, protože při jejich dopadu a vznícení vzniká jemný radioaktivní prach, nechtějí Spojené státy přiznat.

Výzkumy a posudky některých vědců však nasvědčují, že tento prach je životu nebezpečný a že je i jednou z příčin zdravotních problémů desítek tisíc veteránů z války v Zálivu. Odborníci očekávají, že záření z munice pokryté uranem bude mít vliv i na zdraví lidí z Kosova.

Navíc i v Iráku se začínají hromadit důkazy o tom, že existuje syndrom ze Zálivu, tedy záhadné onemocnění, kterým trpí lidé z bojů o Kuvajt. Iráčtí vědci a lékaři se zaměřili právě na záření uranových střel, kterému přisuzují nemoci tamních lidí.
"Zpracováváme studii, která dokazuje, že zvýšená nemocnost a výskyt rakoviny u našeho obyvatelstva jsou ve velké míře ovlivněny zářením z uranové munice. Zjistili jsme, že řada lidí, která trpí rakovinou, nebo na ni již zemřela, byla během války v blízkosti vybuchlé radioaktivní munice," řekl v Bagdádu MF DNES náměstek ministra zdravotnictví Šauki Markas, který zároveň vede vládní výbor na vyšetření nemocí a registraci následků války.
Dětský fond OSN (UNICEF) potvrdil, že v Iráku se zvýšila nemocnost z třiceti tisíc v roce 1989 na 180 tisíc nemocných v roce 1999 a že vzrostl až trojnásobně výskyt rakoviny zejména u dětí. "Zatímco v roce 1990 jsme měli tři případy leukemie na sto tisíc dětí, v roce 1995 to bylo už osm případů, a v roce 1999 dokonce třináct případů," řekl rektor lékařské fakulty v jihoirácké Basře profesor Alim Yacoub.

Na tom, že střely pokryté ochuzeným uranem jsou ještě dlouho po výbuchu nebezpečné, se shodli nezávisle na sobě i dva západní vědci: německý badatel a lékař Siegwart Horst Günther a americký vědec z Alabamy Doug Rokke. Oba vycházejí z vlastního zkoumání zamořené techniky přímo v Iráku. "Střela s uranem se při dopadu vznítí, vytvoří páry, které se šíří po okolí a zamořují je. Vane-li silný vítr, může zasáhnout i vzdálené oblasti. Obyvatelstvo ohrožuje měkkým zářením alfa nebo zákeřnějším zářením beta, které poškozuje buňky a zvyšuje riziko rakovinného bujení," zní jeden ze závěrů amerického vědce, který byl otištěn loni v červnu v časopise New Scientist. "Existuje přímá souvislost mezi nemocemi v Iráku a radioaktivním zářením ze střel.

Záření je tak nebezpečné, že může způsobit rakovinu a mít vliv na genetické změny, které se přenášejí na děti," uvedl letos v lednu profesor Günther.

EXPERTI OSN OBVIŇUJÍ NATO
O problém uranové munice se začali zajímat i experti OSN v polovině loňského roku, kdy vyšlo najevo, že NATO používá tuto munici i ve válce o Kosovo.
Šéf NATO George Robertson odpověděl generálnímu tajemníkovi OSN Kofi Annanovi teprve před měsícem a potvrdil, že letadla aliance použila asi při stovce akcí na 31 tisíc kusů této kontroverzní munice. Stejně jako po válce v Zálivu však i letos odmítá americká armáda podrobit svou munici testům a výzkumům, které by buď potvrdily, nebo vyvrátily podezření, že po výbuchu se do ovzduší uvolní radioaktivní prach. Představitel Programu OSN pro životní prostředí a vedoucí zvláštního týmu tohoto programu pro Balkán Pekka Haavisto to před necelým měsícem odsoudil. "NATO nám neposkytlo dostatečné informace, aby bylo možné posoudit vliv munice na životní prostředí a zdraví obyvatel. Do té doby by měl být do zón v Kosovu, kde bylo střel vyzařujících radioaktivitu použito, zakázán přístup," prohlásil Haavisto v březnu v Ženevě na zasedání Komise pro lidská práva OSN.

SYNDROM ZE ZÁLIVU EXISTUJE
Vývoj nemocnosti v Iráku a závěry vědců podporují to, co už v roce 1993 tvrdili zejména američtí veteráni: existuje syndrom války v Zálivu, který kosí účastníky válečných operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Potíže, kterými trpěli američtí, britští, ale také čeští vojáci, začínaly nevysvětlitelným vypadáváním zubů, vlasů či chronickou únavou a končily různými typy rakoviny. To, že stejnými onemocněními jako veteráni trpí i lidé, kteří byli tehdy na druhé straně zákopů, se ví ve světě jen velmi málo. Irák je už desátý rok v izolaci kvůli embargu OSN, které omezuje leteckou, obchodní i vědeckou a lékařskou spolupráci. Navíc USA a Velká Británie, kde působí nejvíc expertních týmů vyšetřujících nemoci veteránů ze Zálivu, jsou stále s Irákem ve válečném stavu, a tak je spolupráce nemožná.

"Snažili jsme se několikrát na tento problém upozornit Světovou zdravotnickou organizaci, ale marně. Jste jedni z mála, kdo se tu přímo na místě snaží najít spojitost mezi nemocemi našich a vašich lidí," řekl v Bagdádu zástupce ministerstva zdravotnictví Saleh Mehdi Salman na adresu MF DNES a bývalého velitele československé protichemické jednotky ze Zálivu Jana Valo, kteří byli v Iráku před týdnem, aby shromáždili další podklady pro objasnění syndromu ze Zálivu.

Z českých veteránů války proti Iráku zemřel na neobvyklý typ rakoviny voják Jan Huzán. Československá protichemická jednotka však měla v Zálivu jen dvě stovky mužů. U amerických a britských veteránů, kterých bylo ve válce 650 tisíc, však jde o desítky případů rakoviny. Podle výzkumů v USA trpí rakovinou a různými abnormalitami i 30 procent dětí válečných veteránů.

Podle amerických expertů i českých veteránů ovlivnily zdraví vedle radioaktivního prachu zejména chemické otravné látky sarin a yperit, které unikly do ovzduší z vybombardovaných skladů chemické munice v Iráku, ale také hořící ropné vrty, jež vyhodila do povětří irácká armáda, když ustupovala z Kuvajtu. Dým, který lidé v Zálivu dýchali, obsahoval řadu jedovatých a rakovinotvorných látek.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.