Výsledky studie Londýnské školy hygieny a tropické medicíny byly zveřejněny v britském lékařském časopise. Vědci zjistili, že podobnými příznaky trpí i vojáci, kteří v Perském zálivu v roce 1991 nesloužili.
"Studie prokázala, že veteráni ze Zálivu upozorňují na větší množství příznaků tzv. syndromu než vojáci, kteří v Kuvajtu nesloužili," cituje BBC závěry vědců.
U veteránů ze Zálivu jsou však příznaky intenzivnější, píše BBC. Syndrom Perského zálivu se projevuje náladovostí, výpadky paměti, nedostatkem soustředění, nočním pocením nebo sexuálními problémy.
Podobný výzkum provedli i Francouzi. Ani podle nich nelze potvrdit, že by mezi potížemi veteránů a jejich pobytem v oblasti Zálivu bylo přímé pojítko.
Podle šéfa týmu Rogera Salamona se ale na druhé straně "zdá jasné, že válka v Zálivu měla zdravotní dopad, na nějž si vojáci mohou oprávněně stěžovat". Výsledky bádání vědců z Inserm byly v úterý předány francouzskému ministerstvu obrany.
Britské ministerstvo obrany existenci syndromu už delší dobu zpochybňuje. Podle něj neexistuje dost důkazů.
Šest set mrtvých
Proti výsledkům výzkumu se ohradily organizace sdružující veterány. "Když jsme odcházeli do Kuvajtu byli jsme mladí a zdraví. Teď jsme nemocní a umíráme," řekl BBC Tony Flint ze Svazu veteránů z Perského zálivu.
"Může být pravda, že jedním nebo dvěma příznaky trpí i ostatní vojáci, ale většina z veteránů jich má přinejmenším osm," dodal.
Upozorňuje, že podle jejich průzkumů trpí syndromem kolem šesti tisíc válečných veteránů. Přes šest set vojáků už zemřelo.
Problémy byly i v Česku
S problémem syndromu se potýkaly i zdravotní úřady v České republice po návratu českých veteránů války v Perském zálivu.
Internistka Milada Emmerová jako odbornice na toxikologii a autorka studie o příčinách syndromu ze Zálivu míní, že prohlídky vojáků ze Zálivu nebyly provedeny důsledně. Považuje mimo jiné za chybu, že v jednotlivých nemocnicích se prohlídky lišily a navíc byly dobrovolné.
Emmerová jako členka lékařské komise resortu obrany posuzující zdravotní stav veteránů upozornila, že v případě syndromu ze Zálivu byli vojáci především vystaveni zplodinám z hořících ropných vrtů. Při operaci Pouštní bouře česká protichemická jednotka navíc naměřila i prahové hodnoty bojových chemických látek.
Nejde o první výzkum
Dřívější studie a vývoj nemocnosti v Iráku v 90. letech minulého století podporovaly to, co už v roce 1993 tvrdili zejména američtí veteráni: existuje syndrom války v Zálivu, který kosí účastníky válečných operací Pouštní štít a Pouštní bouře.
Potíže, kterými trpěli američtí, britští, ale také čeští vojáci, začínaly nevysvětlitelným vypadáváním zubů, vlasů či chronickou únavou a končily různými typy rakoviny.
Výzkumy upozorňovaly na to, že spojenecká vojska používala ve válce v Perském zálivu v roce 1991 i v konfliktu o Kosovo radioaktivní munici. Ta měla ještě dlouhou dobu po svém použití ohrožovat zdraví vojáků i civilistů. Údajně jim hrozily vážné zdravotní problémy včetně rakoviny.
