Syndrom ze Zálivu

- Čtvrteční článek “Syndrom ze Zálivu ..” jsem musel přečíst dvakrát, nemohl jsem totiž uvěřit, že NATO použilo zbraně pokryté uranem v Kosovu i poté, co se objevily i ty nejmenší pochybnosti o jejich nepřímém vlivu na lidský organismus. Je mi z toho všeho smutno a pociťuji lítost, že se ČR ač nepřímo na dané akci podílela.

Co by mělo udělat NATO k napravení své pověsti? Je nutné, aby předložilo zásadní vědecké argumenty oproti předcházejícím tvrzením. Pokud to nebude možné, mělo by vzít na vědomí statistická čísla o několikanásobném zvýšení rakovinového bujení a jiných projevů nemocí na zmiňovaných územích a postavit se k celé nešťastné události čelem.

Což znamená, ač je to pro vítěze nemilé, omluvit se a to všem bez rozdílu. Ale tím daná povinnost nekončí, dále je třeba najít prostředky pro projekty ke zlepšení zdravotní peče v daných oblastech.     O zákazu zmíněných raket nemá smysl ani mluvit.

Pokud však členské státy NATO zůstanou hluší k této výzvě, nejsou o nic lepší, než ty proti kterým ve jménu slušnosti a základních lidských hodnot vedly své vojenské akce.