Dva dny před pohřbem se na Výstavišti uskutečnil Den pro tělesně postižené děti. Nechtěl jste ho odvolat?
Syn Václav tuto akci pořádal sedmnáct let, brali jsme to jako důstojnou poctu, on by si to tak přál. Pokud někdo spekuloval o tom, proč se pohřbu zúčastnily významné osobnosti z uměleckého světa, vysvětlení je jasné: Václav s nimi spolupracoval na řadě podobných humanitárních akcí. O tom se nepíše...
Píše se však, že jste mafián. Jste?
Chtěl bych, aby se o mně psala pravda. Tisk by chtěl stále z někoho dělat mafiány, jenže já jím nejsem. Pracuji dvaačtyřicet let na Výstavišti a jsem zde zaměstnán za plat. Celý život jsem pracoval, nevím, co je dovolená. Jestli mi tohle někdo závidí, tak si to může také zkusit. Choval jsem se slušně, netuneloval jsem banky, neruinoval podniky. Proč ničí mě a moji rodinu? Za co?
Tomuto tématu se nemůžeme vyhnout...
Jste první, komu poskytuji rozhovor, jinak na to nemám nervy ani náladu. Nejprve na mě vytáhli Mrázka, se kterým jsem neměl vůbec nic společného, a nyní mi před volbami zastřelí syna. Kluk šel ke mně ke stolu, že pojedeme domů, a najednou vyšly výstřely. Když padal, šly do něj ještě dvě rány. Syn měl otevřené oči, zemřel s úsměvem na rtech a ani mi nemohl říct na shledanou. Vůbec nepočítal s tím, že ho někdo zabije. Byl jsem u něj, otočil jsem se dozadu, když padly ty výstřely, pán si klidně odešel a já se skláněl nad svým synem. Je to tragédie, zůstaly po něm čtyři děti, o které se musíme postarat. Ďuričko zabil tátu od čtyř dětí, slušného kluka, co nebyl nikdy trestán a v životě neplatil ani pokutu.
Ďuričko z vazby: Za smrt svého syna může Kočka st., přivedl si ho na pomoc |
To bylo něco strašného, když jsem si to přečetl. Já v noci nespím, chodím po pokoji a on si napíše, že to byl "incident". Vždyť to byla vyložená poprava! Kdyby se mu nezasekl náboj, tak nás tam asi postřílel všechny. Rozum mi nad tím zůstává stát: Jde se na prezentaci knihy, kde byli představitelé státu a všeho možného, kdepak by mě napadlo, že tam někdo půjde se zbraní a ještě má v komoře náboj. On ji nenatahoval, to bych snad slyšel, vždyť seděl vedle mě, a v tom případě bych synově smrti zabránil vlastním tělem, aby raději zabil mne.
Přemýšlíte o tom, co bude dál?
Zaprvé se musím postarat o vnoučata. Je mi šedesát sedm let, stále pracuji včetně sobot a nedělí, vždyť víte, že mě tady na Výstavišti najdete vždycky. Hlavně však chci očistit památku svého syna, na kterého byla poslední dobou házena nejrůznější špína.
