Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Syn utonulého velitele hasičů: Tušil jsem, že se stalo něco hrozného

  12:30aktualizováno  9. července 16:16
Šestnáctiletý Marcel tento rozhovor sám nezvládne - při první odpovědi by se zhroutil. Musí ho podporovat nejbližší kamarád jeho otce. Oba byli přímo u toho, když Marcelova tátu Boleslava Staňka, velitele hasičů z dědiny Vlčice, zabil předminulý pátek rozběsněný potok.

Šestnáctiletý Marcel, jehož otec Boleslav Staněk zahynul při povodních jako velitel hasičů | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Jakou měl táta náladu, než začaly povodně?

  • Marcel Staněk: Suprovou. Právě v ten osudný pátek dostal od babičky s dědou dárek, rybářské gumáky. Plánovali jsme, že si vezme přes prázdniny volno a pojedeme si zachytat na Slezskou Hartu.
  • Stanislav Rajm: Bolík byl jedinečný chlap, od patnácti let hasič, dříč. Oba jsme místní rodáci a byli jsme víc jak kamarádi - byli jsme bráchové. On velitel, já jeho zástupce. Když někdo potřeboval pomoc, Bolík nikdy neřekl ne, na člověka se nevykašlal. Když jste chtěl naštípat dřevo nebo něco dovézt traktorem, tak Bolík prostě šel. MARCEL: Pro mě byl vzorem. Proto jsem se dal před rokem k hasičům i já, dřív to nešlo.

Co přesně se stalo v pátek večer?

  • Marcel: Kolem deváté mi táta volal ze zbrojnice, že se blíží velká vlna a on potřebuje lidi; čím víc, tím líp. To byla vlastně poslední pořádná věta, kterou mi řekl: "Je třeba pomoct, potřebujeme tě." A tak jsem vyrazil na svoji první vážnou hasičskou akci.
  • Stanislav: K pohromám by kluci pod osmnáct vyjíždět neměli, ale teď byl potřeba každý, kdo má sílu. A tak se taťka rozhodl synovi zavolat. Oblékli jsme se do mundúrů a v klidu odjeli do nedalekých Vojtovic, podívat se, jestli tam nepotřebují pomoc.
  • Marcel: V autě nás sedělo sedm, prostě zásahová jednotka. A všude na cestách už byla voda.
  • Stanislav: Po půl jedenácté jsme ve Vojtovicích přejížděli mostek a Bolík na mě zavolal, ať zastavím, že tam jsou různé naplaveniny a on to chce zkontrolovat. Byla úplná tma, tak jsem se šel po chvíli podívat za ním. Hrozný hukot vody. Říkal jsem, hoši, opatrně, tady není něco v pořádku. A najednou jsem viděl tu spoušť - z potoka byla divoká řeka a most byl pryč. Chvíli jsme ještě doufali, že se Bolík u někoho suší, ale po hodině nám jedna místní rodina řekla, že to přímo viděli: vlna ho smetla i s mostem.
  • Marcel: Jenže já jsem se to nedozvěděl. Když se tady Staňa vrátil do auta, tak mi to neřekl.
  • Stanislav: Jako zástupce velitele jsem se rozhodl Marcela utěšovat. Vymýšlel jsem si, že táta přešel mostek zpátky a nejspíš bude v některé z budov, kde mívají lesáci koně a seno. A že se s námi spojí, až spadne voda. 

Takže Marcel odjel normálně do postele?

  • Marcel: To ne, domů jsem se dostal až ve dvě hodiny. Zpátky na druhý břeh jsme se s jedinou funkční baterkou museli dostat dlouhým pochodem přes kopce, přes les, po loukách. A tam mi pak ostatní řekli, že mám jet domů.
  • Stanislav: Už se totiž formovaly dvě skupiny, které po obou březích hledaly tělo.
  • Marcel: Trochu jsem tušil, že se stalo něco hrozného, ale pořád jsem doufal, že táta někde bude. Když jsem přijel domů, byla tam ještě spousta práce, museli jsme čerpat vodu ze zatopeného sklepa - spát jsem šel v pět.
  • Stanislav: A my hledali do čtvrté ranní, ale byla taková tma, že to nemělo smysl. Stávalo se, že někdo špatně šlápl a už byl ve vodě, hrozilo, že se stane další průšvih. Nakonec jsme rozhodli, že budeme pokračovat za světla.

A ráno se Marcel všechno dozvěděl?

  • Marcel: Tušil jsem to pořád silněji, ale Staňa mě uklidňoval, ať jsem v klidu a nehroutím se, že hledají. Pravdu mi řekli až v poledne ve zbrojnici.
  • Stanislav: Tělo se našlo chvíli předtím, kolem desáté. A od té doby jsem se už třikrát úplně zhroutil - naposledy, když jsem musel jít k Bolíkovým rodičům domlouvat pohřeb... Vždyť on měl ve stejnou dobu slavit jedenačtyřicátiny. Zařídil už opékání selete, sehnal makrely, všechno. Pro vesnici to měla být velká akce, každý ho tu měl rád.
  • Marcel: Když mi tátovu smrt oznámili, tak jsem sedl a rozbrečel se, ale potom jsem šel pomáhat lidem z okolí, které voda postihla. Pro mě je to lepší, než abych se trápil doma.
  • Stanislav: Jo, kluk se z fleku zapojil do práce. Bylo na něm vidět, že ho to dere, přijeli za ním i psychologové, ale na tohle nebyl čas. Pořád jsme v zápřahu, pořád venku, pořád v provozu.
  • Marcel: Pro mě je štěstí, že je práce. A až jí ubude, snad tady budou kamarádi, se kterýma zajdu ven - hlavně na to nemyslet.

Pokud se někdy příště povalí rozbouřená voda přes most, půjdete ho osobně zkontrolovat?

  • Marcel: Nevím, jestli bych tam šel. Měl bych strach.
  • Stanislav: Ne, ty seš silný. Ty bys tam šel.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Restaurace Prašivka na Letné
Petice požaduje změnu protikuřáckého zákona, senátor by vrátil kuřárny

Od začátku platnosti protikuřáckého zákona brzy uplyne pět měsíců a lidé spolu se soukromými provozovateli restaurací a barů požadují změnu. Vyjádřili to v...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.