"Syfilida byla příliš nebezpečná i sama pro sebe," přiznal Robert Knell z Queen Mary's College v Londýně.
Rané stádium syfilis, jak je zaznamenáno v lékařských knihách, se projevuje vznikem puchýřů na místech, kde došlo ke styku s "přenašečovou" tkání.
Většinou se jedná o genitálie. Nezřídka se boláky objevují také na tváři doprovázené nepříjemným zápachem.
Jenže pokud má člověk obličej posetý odpudivými vředy, jen stěží se stane objektem milostných hrátek, při kterých se tato pohlavní choroba rozšiřuje především.
A proto musela nastat změna, pokud chtěla nemoc nadále řádit ve světě. Musela se "zcivilizovat", ukrýt.
"Výsledkem je, že se čím dál častěji přenášejí mírnější formy choroby," napsal doktor Knell pro časopis Biology Letters.
"Syfilida se změnila v překvapivě krátkém časovém období," konstatoval Robert Knell.
Zatímco z říše zvířat je taková změna v "zákeřnosti" choroby známá, mezi lidskými nemocemi nemá podle Knella obdoby.
"Jelikož lidé používají na léčbu ta nejúčinnější antibiotika, syfilida se musela vyvinout směrem k menší prudkosti."
Ačkoli je syfilis v dnešních době poměrně vzácnou chorobou, vědci se jejího případného rozšíření obávají především ve vztahu k AIDS.
Člověk nakažený syfilis má při styku s osobou HIV pozitivní třicetkrát vyšší pravděpodobnost, že zkázonosný vir jej zasáhne. Zatímco syfilidu lze při včasném odhalení ještě odstranit, HIV a následně AIDS nikoliv.
