Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemanovy výroky hrají teroristům do karet, říká muslimský europoslanec

  9:19aktualizováno  9:19
Odejdou Britové z Evropské unie? Britský europoslanec Syed Kamall říká, že osmadvacítka se musí změnit a nemůže se stát něčím na způsob USA. Předseda strany Evropských konzervativců a reformistů také míní, že teroristé chtějí rozdělit muslimy a nemuslimy - a svými výroky jim v tom pomáhá i český prezident Miloš Zeman.

Britský europoslanec Syed Kamall je předsedou strany Evropských konzervativců a reformistů, která je v europarlamentu třetí nejsilnější. | foto: Evropský parlament

Bude Británie v roce 2020 v EU?
O tom rozhodnou britští voliči v roce 2016 nebo 2017. David Cameron tvrdě pracuje na dohodě, která by byla nejen dobrá pro Británii i EU, ale která také – doufejme – nastartuje reformní agendu v Unii.

Syed Salah Kamall (48)

Narodil se indicko-guyanským rodičům, kteří se do Británie přestěhovali v roce 1950 z britské Guyany. Vystudoval London School of Economics a před zvolením do Evropského parlamentu za konzervativce pracoval jako konzultant. Kamall je muslim, ale náboženství považuje za soukromou věc.

Aby bylo jasno, není to jen o britské pozici v Evropské unii, ale také o tom, že EU se musí reformovat a změnit. Takže pokud budou naše snahy úspěšné a podaří se nám prosadit námi navrhované reformy, nebude to dobré jen pro Británii, ale i pro Evropskou unii jako takovou.

V průzkumu, který byl uskutečněn před několika dny, se většina Britů vyslovuje proti setrvání. S britským členstvím v EU to tedy moc dobře nevypadá?
Ano, máte pravdu. Poslední průzkum opravdu takto dopadl. Dvaapadesát procent respondentů volilo vystoupení. Ukazuje to určitý posun a myslím, že se v tomto průzkumu projevily nálady po atentátech v Paříži a také debaty o migraci.

Když se podíváte na dlouhodobé průzkumy, tak přibližně třetina Britů je rozhodnuta hlasovat pro vystoupení, další třetina chce v EU zůstat a třetina není rozhodnuta. A u těch, kteří si jisti ještě nejsou, bude rozhodovat třeba to, jak si Unie poradí s migrační krizí. Pokud si poradit nedokáže, odrazí se to i v referendu.

A vy konzervativci chcete, aby Británie v EU zůstala? To totiž většinou ti, kteří podobná referenda vyhlašují, nechtějí...
Vedení strany určitě ano. A v rámci mé strany je to podobné jako v celé zemi. Někteří chtějí zůstat, jiní odejít, další zatím nevědí a čekají, jak dopadnou vyjednávání s EU.

A jak velká část vaší strany je proti Unii?
Já bych neřekl, že by byli proti Evropské unii.

Dobře, tak proti současné podobě EU?
Proti tomu, aby se Unie změnila v nějakou obdobu USA, ve Spojené státy evropské, je mnoho členů naší strany. Ale pokud Unie bude více společenstvím národních států, pokud se reformuje, bude většina konzervativců pro setrvání.

A nemáte obavy, že pokud referendum pokračování členství v EU odmítne, bude to znamenat i konec Velké Británie, protože výrazně proevropské Skotsko prostě bude chtít v Unii zůstat?
Bude to složitý ústavní problém, pokud se většina Britů vysloví pro odchod a většina Skotů pro setrvání v Unii. A stane se to určitě součástí debaty před referendem.

Pojďme teď k migrační krizi. Nese za ni odpovědnost německá kancléřka Angela Merkelová?
Určitou část odpovědnosti nese, protože vliv má i to, jaké signály se vysílají. Angela Merkelová vyslala signál – Evropa se pro vás otevřela. Když vidíte fotografie topících se uprchlíků, tak vaše srdce říká, musíme jim všem pomoci. Ale vaše hlava by zároveň měla odpovědět, že všem pomoci nemůžete. I evropský prezident Donald Tusk uvedl, že lidé v táborech čekali na signál, aby se dali do pohybu. A Angela Merkelová ho bez konzultace s jinými státy vyslala.

Je pro Británii v migrační krizi výhoda, že není v Schengenu?
Ano, to je, ale neznamená to, že v této krizi nepomáháme. Británie je největším poskytovatelem pomoci pro uprchlické tábory, dali jsme miliardu liber. Také přijímáme uprchlíky, ale bereme je přímo z uprchlických táborů.

Existuje souvislost mezi migrační krizí a atentáty v Paříži?
Jsou tu vážná podezření, že nejméně jeden z teroristů přišel v rámci migrační vlny. Většina teroristů se však narodila v Evropě.

Vy sám jste muslim. Čeho chce Islámský stát neboli Daeš teroristickými útoky dosáhnout?
Přestože mezi oběťmi atentátů Daeše je nejvíce muslimů a na to se nesmí zapomínat, chce Islámský stát především vrazit klín mezi muslimy a nemuslimy na Západě. Chce, aby docházelo k odvetě, chce, aby zaznívaly věci, jaké hlásají Le Penová nebo český prezident Zeman ve svých proslovech proti muslimům. To jim hraje do karet.

Slouží jim to k tomu, aby mohli říkat muslimům – podívejte, Západ vás nechce, přidejte se k nám. Je zcela jasné, že v této situaci musíme zůstat jednotní. Muslimové a nemuslimové, lidé všech barev pleti, ras a národností. A společně nedovolit teroristům zvítězit.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.