Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Švýcarští piloti sváděli marný boj o záchranu lidí

aktualizováno 
H a l i f a x, P r a h a - Musely to být okamžiky šoku a naprosté hrůzy, když se kabina dálkového dopravního stroje MD-11 na trase New York Ženeva začala z ničeho nic plnit dýmem. Co se asi všechno stalo v letadle za oněch patnáct minut od okamžiku, kdy zkušení piloti Swissairu Urs Zimmermann a Stefan Löwe zjistili, že je zrazuje technika, až do chvíle tragického střetu s oceánem, který pohřbil všech 229 lidí na palubě? Přesně to už asi nikdo nepoví, ale lze to alespoň přibližně zrekonstruovat z informací, které piloti podávali řídícímu středisku, z názorů leteckých odborníků i všeobecně platných scénářů pro nouzové situace. Let SR 111 začíná ve 02:18 středoevropského času, kdy letadlo startuje z Kennedyho letiště v New Yorku, zcela bezchybně a tak, jak odpovídá vysokému standardu společnosti Swissair. Piloti postupně dovádějí stroj do cestovní letové hladiny asi 10 kilometrů. Pohodlně usazení pasažéři si odepínají pásy a po absolvování povinného poučení o nouzových opatřeních si mohou libovat, že cestují s jednou z nejbezpečnějších leteckých společností světa. Někteří si nasazují sluchátka, aby poslouchali hudbu nebo sledovali jeden z desítky videoprogramů. Usměvavé letušky roznášejí občerstvení. Asi za hodinu a půl po startu nad břehy Kanady idyla z ničeho nic končí.
V kabině je dým. Vypuká drama. "Na prvním místě je vždy v takových případech bezpečnost cestujících," říká český expert na leteckou dopravu, který si nepřeje být jmenován. "Okamžitě, automaticky, bez zásahu pilotů se nad hlavami cestujících začínají houpat kyslíkové masky. Rozsvítí se pokyny k připoutání a zákaz kouření. Letušky se pokoušejí uklidit či ukotvit vozíky s občerstvením, pomáhat cestujícím bleskově nasazovat masky, usadit se a narovnat sedadla. A hlavně zabránit panice." Padesátiletý Zimmermann, bývalý vojenský pilot, instruktor a jeden z nejzkušenějších kapitánů Swissairu, vzápětí klidným hlasem oznamuje technické problémy a informuje o tom, že se rozhodl přistát na nejbližším záložním letišti. V pilotní kabině mezitím nastává horečný a zoufalý zápas za záchranu letadla. "Kapitán většinou vypíná autopilota, přebírá řízení a oba piloti začínají bleskově plnit ’Check list’ - přesně stanovený seznam stovek úkonů pro takovou situaci," říká český expert. Zjišťují, zda fungují ovládací systémy, kontrolují, odkud pochází kouř, zda z elektrického zkratu, z nákladového prostoru nebo z motorů, a připravují se na okamžitý sestup. Jak uvádí společnost Swissair, Zimmermann se s řídícím střediskem rozhoduje, kde přistát. Nejbližší záložní letiště pro let SR 111 je Boston. Situace se však zřejmě velmi rychle horší, a proto padne rozhodnutí na nejbližší Halifax, který je o 240 kilometrů blíže. Dosud není vůbec jasné, zda stroj na krátkou chvíli zamířil k Bostonu, jak uvádějí některé americké a kanadské zdroje, a tím snad ztratil drahocenné minuty. "Domnívám se, že piloti od začátku věděli, že je všechno špatně, a dělali vše pro záchranu," říká expert. "V takových situacích se co nejrychleji provádí takřka střemhlavý, ale kontrolovaný sestup o několik tisíc kilometrů níže. Úkolem je dopravit letadlo co nejblíž k k zemi, tedy k nejbližšímu letišti." Podle dostupných údajů stroj skutečně sestupuje z asi 10 kilometrů do výšky 2,4 kilometru - letové hladiny, kterou mu přiděluje řídící centrum -, a připravuje se na nouzové přistání v Halifaxu. Pět minut po zjištění kouře v kabině posádka vypouští tuny leteckého benzinu, aby se připravila na co nejbezpečnější přistávací manévr. Kapitán podle všeho ještě stačí vydat příkaz k nasazení záchranných vest pro případ přistání na vlnách. "To je však vždy až poslední možnost. Posádky ji sice stále trénují, ale piloti se tomu brání, dokud to jde. Přistání na vodě je nebezpečnější než nouzové přistání na betonu. Je to krajně riskantní manévr," říká expert. Po dalších pěti minutách kapitán ještě vysílá naléhavý tísňový signál Pan! Pan! Pan!, kterým dává najevo, že letadlo je v agonii a žádá volnou cestu k nouzovému přistání v Halifaxu. Podle expertů může být už celá kabina zamořena kouřem. Piloti, i když mají speciální masky a protikouřové brýle, už prakticky nemusí vidět na přístroje. Zhruba ve tři hodiny středoevropského času, asi hodinu a půl po startu, se přerušuje spojení - vysazuje speciální přístroj, který automaticky oznamuje výšku a polohu letadla. Stroj se ztrácí z radarů a krátce nato mizí v oceánu, 5 km poblíž malé zátoky Peggy’s Cove. Je konec. Do Halifaxu zbývá asi 50 kilometrů, proklatě málo pro letadlo, jako je MD11. Pouhých sedm až deset minut letu. "Ještě deset minut a letoun mohl přistát," říká Philippe Bruggisser, zástupce Swissairu.
Autor:


Témata: Letadlo, NATO, Radar

Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.