Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Švýcarsko zřejmě zpřístupní konto ODS

aktualizováno 
- Policie má po dvou letech vyšetřování finančního skandálu ODS velkou naději, že získá ze Švýcarska údaje potřebné k rozkrytí tajného financování Klausovy strany z let 1995 až 1997. Českým úřadům se totiž konečně podařilo splnit požadavky přísných švýcarských zákonů, a dostanou tak z Curychu podrobné informace o kontu v bance Credit Suisse, které sloužilo podle policie k nelegálnímu financování ODS.

"Švýcaři nám naznačili, že jsme už všechno splnili, a tak nám odpovědí na žádost o právní pomoc. Kdy odpověď dorazí, nevím, ale snad už to bude otázka jen několika týdnů," uvedl zdroj, který je s průběhem vyšetřování seznámen. Na právní pomoci ze Švýcarska stojí další osud vyšetřování, protože jen tak se policisté mohou dozvědět, kdo ODS na toto zahraniční konto přispíval a kdo a kolik z něj čerpal peněz.

Podmínky, za kterých se švýcarské banky mohou "otevřít" policii, byly definitivně splněny před dvěma měsíci. Loni 22. prosince totiž odešlo do Švýcarska poslední doplnění žádosti o právní pomoc a nyní se už jen čeká na její kladné vyřízení.

Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka včera potvrdil, že doplněk k žádosti o právní pomoc úřady skutečně koncem prosince odeslaly. "Bohužel více k tomu nemohu sdělit. Spisový materiál podléhá utajení," oznámil.
Poprvé odešla z Prahy žádost o právní pomoc už 15. ledna 1998, tedy jen pár týdnů poté, co finanční skandál ODS propukl.

Protože však policie tehdy ještě neměla dostatek věrohodných údajů, Švýcarsko vlastně na žádost ani nemohlo pořádně odpovědět. Druhou žádost poslaly české úřady 15. dubna 1999, ale přesně po třech měsících Švýcaři odpověděli, že žádost ještě stále nesplňuje všechny podmínky pro kladné vyřízení. Policie byla sice po celou tuto dobu podezřívána z liknavosti až z neschopnosti řádně vypracovat pouhou žádost švýcarským úřadům, skutečnost však byla jiná: nešlo o neschopnost, ale o právní spor. Švýcarské úřady totiž na rozdíl od české strany trvaly na tom, že mohou zpřístupnit údaje k nějakému bankovního účtu jen je-li osoba, která z tohoto účtu peníze čerpala, trestně stíhána. Tento problém byl vyřešen v podstatě až v červnu 1999, kdy policie obvinila ze spolupodílnictví na daňových podvodech Ludvíka Otta, člověka, který peníze z tajného konta z curyšské banky Credit Suisse skutečně čerpal.

Tento bývalý tajemník hlavní kanceláře ODS přijímal peníze ze zahraničí na své účty v Praze a pak je používal k financování předvolební kampaně ODS. (Policie odhalila, že na Ottův účet ve Foresbance dorazilo ze Švýcarska prokazatelně například 45 milionů korun). Policie očekává, že ze Švýcarska dostane detailní výpis účtu, z něhož bude zřejmé, která firma či osoba na konto posílala peníze. Podle toho lze pak vést další směr vyšetřování, protože je vysoce pravděpodobné, že mezi utajovanými dárci budou i firmy či podnikatelé, kteří získávali zakázky, státní dotace od tehdejší Klausovy vlády či podniky v privatizaci. Policisté tomu říkají, že "je potřeba uzavřít kruh": musí se vědět, kdo peníze na zahraniční konto posílal a za co. Kromě daňových úniků lze pak podnikatele nebo politiky obvinit z korupce.
S odkazem na tajné zprávy zpravodajských služeb přinesla MF DNES už 1. prosince 1999 informaci, že zakladatelem konta ve Švýcarsku byl finančník Viktor Kožený a bývalý místopředseda ODS Petr Čermák.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.