Ve Švýcarsku minimální mzda dosud neexistuje, proto přišly odbory s návrhem na její zavedení ve výši 4 000 švýcarských franků (90 tisíc korun) měsíčně, což je minimální částka, kterou ve Švýcarsku vydělává zhruba 90 procent všech zaměstnanců.
Před negativními dopady zavedení minimální mzdy na konkurenceschopnost a zaměstnanost varoval švýcarský průmysl. Hlavní ekonom odborového svazu SDB Daniel Lampart po porážce v referendu ujistil, že odbory budou dál bojovat proti nízkým mzdám, ale jiným způsobem.
Vedle minimální mzdy Švýcaři v neděli hlasovali také o koupi dvaadvaceti stíhaček Jas-39 Gripen za 3,1 miliardy švýcarských franků (69,7 miliardy Kč). Tam bylo hlasování mnohem těsnější. Většina 53,4 procenta voličů se přiklonila k odmítnutí kontraktu, pro nákup hlasovalo pouze 46,6 procenta účastníků.
Výsledek referenda znamená tvrdou ránu pro švédského výrobce Saab i pro švýcarského ministra obrany Ueliho Maurera, který připustil, že "neexistuje plán B". Obrana švýcarského vzdušného prostoru po vyřazení zastaralých strojů F-5/Tiger nemusí být zajištěna, varoval konzervativní politik.
Rozhodnutí nakoupit 22 nových stíhaček od Saabu učinila švýcarská vláda v roce 2011 a loni její záměr schválil parlament. Levicoví politici, stoupenci ekologických hnutí a pacifisté rozhodnutí nemohou zvrátit přímo, a tak jejich kritika míří proti zákonu o financování nákupu.
