Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hajlování jako projev osobního názoru je v pořádku, rozhodli Švýcaři

  15:18aktualizováno  15:18
Švýcarský nejvyšší soud rozhodl, že pokud je hajlovaní projevem osobního názoru, tak na něm není nic protizákonného. Podle verdiktu je takové chování trestně stíhatelné jen tehdy, pokud je gesto použito k šíření rasistické ideologie.

Pravice vztyčená vzhůru, vypnuté prsty. Hajlovat se nacisté naučili od italských fašistů. Ti si zase mysleli, že napodobují starý římský pozdrav. V antických textech však o podobném gestu není žádná zmínka. Na snímku z roku 1938 Adolf Hitler na shromáždění ve Vratislavi | foto: AP

Rozhodnutí soudu v Lausanne zvrátilo loňský verdikt švýcarského soudu nižší instance, který řešil případ muže obviněného z rasové diskriminace. Té se podle vyšetřovatelů dopustil v srpnu 2010 na demonstraci na známé louce Rütli u Lucernského jezera.

V Česku nehajlujte

V České republice hrozí za hajlování vězení, soudy však takové počíná často řeší podmíněným trestem. Ale například v roce 2009 teplický okresní soud poslal trojici mužů až na 14 měsíců za mříže kvůli fotografii, na které vystupují s vlajkou nacistického Německa s hákovým křížem a rukama zdviženýma k nacistickému pozdravu. Český trestní zákoník ale umožňuje i vyšší tresty - v případě propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, za které je považováno mimo jiné právě hajlování, hrozí podle paragrafu 403 až deset let vězení.

Zmíněná akce radikální Strany národně orientovaných Švýcarů (PNOS) se za účasti asi 150 lidí konala den po švýcarském státním svátku, kdy si země připomíná dohodu z 1. srpna 1291 o takzvaném věčném spolku. Kantony Uri, Schwyz a Unterwalden tehdy podle legendy na louce Rütli uzavřely na "věčné časy" obranný pakt, který položil základy švýcarské konfederace.

Podle dřívějšího verdiktu nižšího soudu se zmíněný muž dopustil rasové diskriminace, za což dostal pokutu. Proti rozsudku se ale odvolal a nejvyšší soud mu dal za pravdu.

Nejnovější verdikt konstatuje, že muž skutek rasové diskriminace nenaplnil tím, že se veřejně přihlásil k národnímu socialismu. Aby jeho chování bylo trestné, musel by nacistickou ideologii také veřejně "šířit" například tím, že by se snažil pro tuto myšlenku získat další lidi, případně jejich přesvědčení utvrdit.

Fakt, že nacistický pozdrav Heil Hitler či Sieg Heil stejně jako hákové kříže a další extremistické symboly nejsou ve Švýcarsku v zásadě zakázány, je často zdrojem politických diskuzí, upozornil list Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Například v Německu či Rakousku je ale taková praxe trestná.

Nejvyšší soud v Lausanne letos v únoru v souvislosti s rasismem vynesl jiný zajímavý verdikt. Konstatoval v něm, že nadávky zacílené na národnost a etnicitu neznamenají rasovou diskriminaci, příkladem je podle NZZ "špinavý Švýcar". Naopak hanlivé spojení "černá svině" takovou definici nesplňuje, neboť poukazuje na barvu pleti. V podstatě v pořádku jsou také nadávky jako "sviňský cizinec" či "zatrolený přistěhovalec", jsou použitelné na všechny rasy i vyznání bez diskriminačního rozdílu.

Autoři: ,


Témata: Rasismus




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.