Švýcarská pravicově orientovaná strana SVP má jako jeden z hlavních bodů na...

Švýcarská pravicově orientovaná strana SVP má jako jeden z hlavních bodů na svém programu zastavení přílivu přistěhovalců. Své názory propaguje prostřednictvím plakátů po celém Švýcarsku. | foto: Profimedia.cz

Švýcarská města chtějí vykázat žadatele o azyl z kostelů a knihoven

  • 137
Pravidla pro udělení azylu ve Švýcarsku platí za jedny z nejpřísnějších v Evropě. Nyní se mohou přistěhovalci čekající na udělení povolení k pobytu "těšit" na další překážku v zapojení se do každodenního života. Zástupci některých měst totiž plánují zakázat přistěhovalcům vstup do veřejných prostor jako knihoven a kostelů.

Plány některých měst mají podle jejich zástupců zamezit vzrůstajícímu napětí mezi přistěhovalci a Švýcary. Zákazem vstupu do knihoven, kostelů, plaveckých bazénu a celé řady dalších míst je však jen začátkem. Ti, kteří žádají o azyl, totiž budou ubytováni ve speciálních azylových centrech situovaných do bývalých vojenských objektů. První z takovýchto zařízení již bylo otevřeno ve švýcarském městě Bremgarten.

Redaktorka BBC Imogen Foulkesová uvedla, že kontroverzní plány pouze reflektují stále rostoucí počet cizinců, kteří zde žádají o udělení azylu. Švýcarsko patří v tomto ohledu k naprosté evropské špičce. Na 322 Švýcarů připadá jeden cizinec žádající o azyl. Evropský průměr je přitom 622 obyvatel na jednoho přistěhovalce.

Starostové měst, která nové restrikce plánují zapojit do praxe, si však stojí za svým. Starosta Menzingenu Roman Staub například uvedl, že "cizinci čekající na udělení azylu by měli být vykázáni ze všech citlivých částí měst jako jsou například prostranství před školami". Tyto oblasti jsou podle Stauba klíčové. "Přistěhovalci tam totiž mohou potkat naše malé školáky," vysvětlil.

Je to rasismus, zlobí se ochránci lidských práv

V Bemgartenu zajdou úřady ještě o něco dále. Plánují tam vykázání přistěhovalců z kostelů. Proti novému přístupu k přistěhovalcům se mezi tím ohradily organizace na ochranu lidských práv. Nařízení úřadů považují za "projev rasismu". Vláda se však nařčení brání a uvádí, že se nejedná o žádný plošný zákaz pohybu nebo něco podobného. "Vše vždy záleží na městských radách," stojí v oficiálním prohlášení vlády.

Přísné podmínky pro udělení azylu nejsou ve Švýcarsku ničím novým. Povolení k dlouhodobému pobytu se zde uděluje na dobu pěti let a mimo jiné umožňuje ve Švýcarsku i pracovat. Jedna z nejbohatších zemí Evropy však již před rokem zavedla limity počtů povolení pro občany z osmi zemí střední a východní Evropy. Mezi tyto země patří Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Od června letošního roku pak tyto kvóty platí i pro všechny ostatní členské státy Evropské unie. Na příští rok tak Švýcarsko může udělit maximálně 2180 povolení k pobytu pro žadatele z novějších členských států EU a 53 700 povolení pro zbylých 17 států.

EU se tvrdý přístup Švýcarska k žadatelům o azyl nelíbí

Švýcarská vláda bezprostředně po schválení nových kvót na svých internetových stránkách uvedla, že "toto opatření je jedním z mála, které může pomoci učinit přistěhovalectví přijatelnějším pro společnost a uvést ho do souladu s jejími cíly". EU na zavedení kvót pro všechny členské státy EU okamžitě reagovala. A příliš nadšená z nich nebyla.

"Lituji rozhodnutí Švýcarska. EU přikládá volnému pohybu lidí v celkovém kontextu vztahů vůči Švýcarsku velký význam. Toto rozhodnutí z Bernu nezohledňuje výhody, které volný pohyb lidí přináší jak Švýcarům, tak i občanům EU," prohlásila v červnu unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová. Ta také dodala, že nové kvóty odporují předchozím dohodám s EU, protože dělají rozdíly mezi různými skupinami členských států.

Statistiky ukazují, že v posledních letech byl počet cizinců přijíždějících do Švýcarska za prací ročně až o 80 tisíc vyšší než počet těch, kteří odjeli. Podle švýcarské vlády nyní v zemi žije více než 1,2 milionu lidí z EU.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video