Švýcaři v neděli hlasovali o dvou klíčových otázkách v problematice přistěhovalců. Zřejmě nejdůležitější bylo hlasování o kvótách pro imigranty. Navrhovatelé nového zákona požadovali, aby počet imigrantů ročně nepřekročil 0,2 procenta celkové populace, což je asi 16 tisíc lidí, uvádí server The Independent. Stačí se podívat na skutečný počet přistěhovalců, který každoročně proudí do Švýcarska, aby bylo jasné, že by se jednalo o velmi razantní řešení.
Švýcarsko a přistěhovalci
|
Do Švýcarska totiž ročně přicestuje asi 80 tisíc cizinců. Nejen tento markantní rozdíl je však důvodem pro odmítnutí nových kvót ze strany Švýcarů. S iniciativou totiž nesouhlasí vláda, parlament a některé velké švýcarské podniky.
Referendum mnozí brali jako hlasování o budoucích vztazích s Evropskou unií. Omezení počtu přistěhovalců by totiž bylo porušením vzájemné dohody o volném pohybu osob a země by kvůli němu mohla přijít o bezproblémový přístup na unijní trh, píše server BBC.
Druhé referendum týkající se přistěhovalců cílilo na zrušení poměrně nízké paušální daně, kterou platí bohatí cizinci, jež ve Švýcarsku bydlí, ale nepracují. Proti tomuto návrhu se nakonec postavilo 60 procent voličů.
Únorové hlasování bylo těsné
Švýcaři už letos o omezení přistěhovalectví jednou hlasovali. V únoru se jich v referendu těsná většina vyslovila pro zavedení kvót. V neprospěch přistěhovalců nakonec rozhodly pouhé desetiny procenta. Pro zavedení kvót hlasovalo 50,3 procent voličů, přičemž účast v referendu dosáhla 55,8 procenta (jaké kvóty by platily i pro Čechy, čtěte zde).
Hlasování tehdy prosadila nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), která bojuje proti údajně masovému přistěhovalectví. Zastánci imigrace se však domnívají, že příliv kvalitních pracovníků z ciziny pomáhá švýcarské ekonomice. Ve prospěch přistěhovalců vystupují především zástupci švýcarského průmyslu, kteří se obávají ztráty kvalifikovaných sil. Odpůrci však oponují, že přistěhovalci zemi naopak poškozují.
Stranou referendům o přistěhovalcích pak v neděli stálo rozhodování o zlatých rezervách švýcarské centrální banky. Jeho navrhovatelé žádali, aby banka do pěti let držela přinejmenším pětinu hodnoty svých aktiv ve zlatě a to aby skladovala výhradně na švýcarském území. Nyní má banka rezervy v hodnotě asi sedmi procent aktiv. V případě úspěchu plebiscitu navrženého nacionalisty by musela nakoupit 1 500 tun zlata v hodnotě 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Proti návrhu však v referendu bylo 78 procent hlasujících.